Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 11.09.2007
Autor: RADOVAN HOLUB
Rubrika: Jižní Čechy
Z VAŠICH DOPISŮ
Specialista pro ochranu lesa Ivo Vicena předestřel v článku Schyluje se k další kalamitě (MFD 31. 8. 2007) vizi uschlé Šumavy. Podle něj došlo díky nezpracovanému kůrovcovému dřevu počátkem 21. století k explozi kůrovce. Správa národního parku chápe obavy zdejších obyvatel a turistů ze schnutí starých, příliš hustých smrkových porostů. Situace kolem starých smrkových lesů není jednoduchá a sami odborníci se v přístupu k nim liší. Měli bychom však hledat cesty, kde se napříč odborným spektrem shodneme, a ne neustále vyhrocovat odborný dialog.
Jistě se shodneme, že na Šumavě je třeba nahrazovat staré smrkové porosty ve středních a nižších polohách smíšeným lesem. Dále, že by na Šumavě měl zůstat zachován národní park, který je mezinárodně uznávaný. A za třetí, že nechceme Šumavu devastovanou, zničenou od kůrovce nebo od těžké techniky. Plošná devastace vysokohorských smrčin Šumavy nastala po půli 90. let minulého století, kdy bylo za pomoci těžké techniky vytěženo dřevo na velkých plochách, vznikly nezacelené erozní rýhy, byly odhaleny porostní stěny, a zaděláno tak na další kalamity. Ostatně Kyrill řádil na velkém procentu ploch, kde se v minulých letech těžilo. A trochu sebekriticky přiznejme, že po těžbách spojených s Kyrillem vznikly po Šumavě další zničené plochy. Jak z toho ven? Správa postupuje podle schváleného plánu s tím, že většina ploch parku bude citlivě lesnicky spravována a její menší část (např. vysokohorské smrčiny, rašeliniště, smíšené porosty, nikoli tedy nepůvodní smrkové monokuktury v nižších a středních polohách), bude ponechána přirozenému vývoji. Chceme totiž Šumavu zelenou, na kterou budeme moct být hrdí.
