Ministerstvo zemědělství (MZe) chce do roku 2033 snížit výměru olejnin o více než 60.000 hektarů na 420.000 až 450.000 hektarů a u obilnin o více než 100.000 hektarů na 1,2 až 1,3 milionu hektarů, a to ve prospěch živočišné výroby. Vyplývá to ze strategie úřadu s výhledem do roku 2030+, kterou dnes novinářům představil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Materiál ve středu projedná vláda. Cílem strategie je podle Výborného vytvořit konkurenceschopné a udržitelné zemědělství.
„Cílem strategie je pestré zemědělství, větší míra podpory směrem k sektoru živočišné výroby, nadále podporovat takzvané citlivé komodity, jako je ovoce, zelenina, brambory, chmel,“ řekl Výborný. Ministr upozornil na to, že i přes snížení plochy obilnin zůstane Česko soběstačné v krmné i potravinářské oblasti, u obilovin je v Česku úroda dlouhodobě přebytková. „Skot chovaný na maso, tam počítáme s drobným nárůstem stád s ohledem na kvalitu a přístup chovatelů. Cílem je i rozšíření chovů drůbeže na maso,“ řekl Výborný.
Například u výměry ovocných sadů plánuje ministerstvo do roku 2027 stabilizovat plochy okolo 12.000 hektarů a do roku 2033 je navýšit na zhruba 15.000 hektarů, a to například využitím podpor citlivých komodit či snížením odvodů na sociální a zdravotní pojištění a zdanění sezonní práce v sektoru na úroveň jiných zemí EU. S navýšením počítá ministerstvo i u pěstební plochy zeleniny nebo obhospodařované plochy vinic až na 19.000 hektarů.
Stáda krav chovaných na maso by podle Výborného měla vzrůst na 230.000 až 250.000 kusů do roku 2033 z 211.000 kusů v roce 2023. U chovu prasat, který se v posledních letech podařilo stabilizovat, chce resort pokračovat ve stabilizaci a udržet stavy na zhruba 1,5 milionu kusů. Důležitá pro naplnění cíle bude podpora zakládání stáda a zavádění moderních technologií, dodal Výborný.
Zemědělské nevládní organizace ministerskou strategii už dříve odmítly jako formální dokument bez jasné vize a plánu. Výborný reagoval, že strategie bude průběžně vyhodnocována a na základě dosažených výsledků aktualizována. Do konce letošního roku by podle ministra měl vzniknout implementační plán, ve kterém bude uvedený cílový stav a jasně dané úkoly nutné pro jeho splnění, například úprava vyhlášek či změny zákonů.
Strategie se zabývá i lesním hospodářstvím, kde plánuje snižovat vývoz surového dříví, zvyšovat různorodost a přirozenou obnovu, a vodním hospodářstvím, ve kterém je vytyčeným cílem do roku 2033 navýšit podíl obyvatel napojených na vodovodní síť o 2,5 procenta na 96,7 procenta.
Mezi cíle strategie patří i zvýšit podíl mladých výzkumných pracovníků zapojených do výzkumné činnosti, navýšit počet podniků využívajících alespoň jednu technologii precizního zemědělství na 40 až 50 procent a postupně navyšovat plochy ekologického zemědělství. Podpora moderních trendů a inovací by podle Výborného měla do zemědělství rovněž přilákat více mladých lidí.
Strategie není zcela nová, jde o aktualizaci strategie z roku 2017. Dokument tehdy vznikl mimo jiné z potřeby reagovat na klimatickou změnu, mléčnou krizi i pokles biodiverzity. Podle Výborného ale strategie v mnoha ohledech už nebyla zcela aktuální a neodpovídala směřování společné zemědělské politiky, proto přistoupil k úpravě.
Praha 22. července (ČTK)
