Ministerstvo životního prostředí považuje za nutné veřejně reagovat na dnešní článek, které pod názvem „Ochranáři chtějí vystřílet poslední české kamzíky“ publikovaly dnešní Lidové noviny. Jde o text, který e zavádějící hned v několika ohledech a čtenáře tak naprosto dezinformuje.
Faktem je, že jesenická populace kamzíka horského je v tamní přírodě nepůvodní, byla tu uměle založena na počátku 20. století. Faktem rovněž je, že kamzíci působí škody na zdejších populacích ohrožených druhů rostlin. Negativní dopady přítomnosti kamzíka se projevují především eutrofizací a erozí (vznikající vlivem sešlapu) v botanicky cenných lokalitách, v nichž mají svá tzv. stávaniště. Tím, že jde o unikátní území, která se nacházejí často v národních přírodních rezervacích s omezeními pro vstup člověka, jsou paradoxně vytvářeny podmínky příhodné pro kamzíka - stahuje se do těchto lokalit, kde má klid. Nejznámější a nejvíce problematické je to v případě Velké kotliny. Jde o lokalitu, kde roste 480 druhů cévnatých rostlin, z nichž 100 je v různé míře ohrožených. V některých případech se dokonce vyskytují již jen na několika posledních lokalitách a Velká kotlina tak patří k jedněm z nejcennějších území nejen v Jeseníkách, ale v celé ČR. Dalším problém jsou vlivy na lesní porosty, v nichž kamzík setrvává celoročně (oproti srnčí a jelení zvěři nesestupuje do nižších poloh) a škody okusem na zmlazení lesních dřevin jsou tak výraznější.
Cílem MŽP ani Správy CHKO Jeseníky ale v žádném případě není kamzíka zcela „vystřílet“, jak tvrdí autor článku v Lidových novinách. Žádné takov rozhodnutí ani ministerstvo ani Správa CHKO nepřijaly. Snahou ochrany přírody je omezit zmíněné negativní vlivy na cenné lokality regulací stavů kamzíků obdobně jako je třeba regulovat stavy jakékoli zvěře nejenom v chráněných územích, ale i třeba v hospodářských lesích. Ochrana přírody navíc nemá sama žádné nástroje na regulaci stavů odstřelem, ten mohou provádět právě pouze myslivci. Ochrana přírody může redukci stavů pouze navrhovat. Dlouhodobý přístup ke kamzíkům v Jeseníkách je otázkou další diskuze. Jde bezesporu o nepůvodní druh. Pokud se ale bude dařit omezovat negativní vlivy jeho přítomnosti, je jistě jeho další život v Jeseníkách možný.
Kromě toho otázku jesenické populace kamzíka možná dokáží „vyřešit“ myslivci sami. Lidovými novinai uváděný stav 140 kamzíků zpochybňuje řada pozorování (např. pracovníků Ústavu biologie obratlovců AV ČR). Pode nich je faktický stav velmi pravděpodobně nižší a pokračující lov (při němž se počty odlovených kusů stanovují ze statistiky) tak převyšuje reprodukční schopnosti místní populace.
Navzdory tvrzení Lidových novin také jesenická populace kamzíků není poslední v České republice. Životaschopná populace je například také v Lužických horách v okolí Klíče a Studence. „Mimochodem, srovnávání přirozených populací kamzíků v Karpatech či Alpách s uměle vysazenými a chovaným populacemi těchto zvířat v Jeseníkách svědčí jen o autorově naprostém nepochopení principů a zákonitostí fungování ekosystémů a ochrany biodiverziy,“ říká náměstek ministra životního prostředí František Pelc.
Lidovými novinami citovaná studie Ústavu biologie obratlovců AV ČR byla zpracována zhruba před 20 lety - z hlediska hodnocení dopadů na přírodu je tedy zastaralá. Dobu vytvoření studie přitom LN svým čtenářům neprozradily. Kromě toho jejím závěrem nebylo tvrzení, že kamzík nemá na přírodně hodnotné lokality žádný vliv, ale že jeho vliv byl v době jejího vzniku zanedbatelný v porovnání s jelení zvěří. Její stavy byly ale v té době v horních partiích Jeseníků mnohonásobně vyšší než dnes. „MŽP v současné době zvažuje zadání podrobnější studie, která by měla pomoci přesně vymezit rozsah škod, které kamzíci v Jeseníkách působí. Ta by pak sloužila jako podklad k dalšímu postupu ochrany přírody,“ doplnil náměstek Pelc.
