Autor: Kateřina Bouda Kašparová
PRAHA (WR) - Na pěti procentech pražských lesů se nebude zasahovat, území budou ponechána přírodnímu vývoji. V lesích v majetku hlavního města Prahy bylo v současnosti vymezeno a v terénu vyznačeno celkem 65 porostů o celkové výměře 107 hektarů, kde nyní ani v budoucnu nebude probíhat těžba a kácení stromů, ani při probírkách.
Jedná se porosty rozložené po celém území Prahy, převážně se jedná o lesy ve stávajících zvláště chráněných územích. Největší plochy jsou vymezeny v oblasti Divoké Šárky a Kunratického lesa. Přednostně byla vybrána území s přirozenou druhovou skladbou, s vysokou mírou zmlazení nebo na těžko přístupných svazích. Konkrétním příkladem jsou dubiny na svazích Kunratického lesa v Přírodní památce Údolí Kunratického potoka.
"Plochy, kde je les ponechán svému přirozenému vývoji jsou nesmírně důležité z hlediska biodiverzity i zdraví lesa. Očekáváme, že bezzásahová území budou biotopem pro rostliny, hmyz, ptactvo i hlodavce, kteří by se v obhospodařovaném lese nevyskytovali," říká radní hlavního města Prahy Petr Štěpánek, který má městské lesy na starosti.
Tato území jsou po svém obvodu vyznačena vodorovným pruhovým značením modré barvy a z hlediska návštěvníků lesa neznamenají žádná další omezení. Je však třeba počítat s možným výskytem spadlých větví i celých stromů, které zde budou ponechány k přirozenému rozpadu. Takovéto stromy jsou totiž mj. i důležité pro úspěšný vývoj a život některých druhů hmyzu, zejména brouků. V těchto územích bude sledován výskyt škůdců lesních dřevin a pouze v případě přemnožení bude v porostech proveden zásah proti těmto škůdcům, zejména proti lýkožroutu smrkovému (kůrovec). Přitom však nedojde k odstranění dřevní hmoty z bezzásahového území.
Řada těchto porostů je v současné době pro běžného návštěvníka nerozlišitelná od běžného lesa, ovšem význam takovýchto ploch roste s časem, po který jsou tyto plochy ponechané samovolnému vývoji. Jednou za 10 let jsou tyto porosty odborně vyhodnocovány, zejména jsou sledovány změny v struktuře porostů, druhové skladbě, a podobně.
U největších a nejzajímavějších referenčních ploch budou postupně umístěny informační tabule s texty tak, aby tyto plochy plnily svou funkci nejen pro odbornou, ale i laickou veřejnost. Plochy lesů ponechávané bez těžebních zásahů jsou vybrány ve vazbě na certifikaci lesního hospodaření Prahy systémem FSC (Forest Stewardship Council), která proběhla v roce 2006. Certifikace FSC je prestižní ocenění uznávané po celém světě, a to nejen lesníky, ale i nevládními organizacemi. Certifikační standard klade na vlastníky lesa vysoké nároky (celkem je posuzováno 160 kritérií v oblasti ekologické, ekonomické i sociální), v mnoha oblastech vysoce nad rámec požadovaný lesním zákonem.
V současné době jsou v rámci České republiky pouze tři jiní držitelé tohoto certifikátu, hlavní město Praha je navíc prvním subjektem, který je certifikován podle takzvaného národního standardu - upraveného pro podmínky dle konkrétní lesnické, ekonomické i sociální situace České republiky.
