Na jižní Moravě ubylo za posledních 20 let přes 11.000 hektarů zemědělské půdy, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Na konci loňského roku jí bylo 419.649 hektarů, což představuje 58,4 procenta rozlohy kraje. Naopak přibylo zhruba 1600 hektarů zastavěné plochy a 7400 hektarů ostatních ploch, do nichž spadají například silnice, železnice, fotovoltaické elektrárny, ale také skládky, sportoviště či neplodná půda.
Přes čtyři pětiny zemědělské půdy tvoří na jižní Moravě orná půda. Dlouhodobě se její podíl pohybuje okolo 82 až 83 procent, což odpovídá intenzivnímu zemědělskému využití. Její podíl ale zvolna klesá. V absolutních číslech rozloha orné půdy na jižní Moravě klesla za 20 let o 16.000 hektarů na 342.435 hektarů, což znamená pokles podílu z 83,3 na 81,6 procenta.
Naopak se o 2000 hektarů zvětšila plocha vinic na 19.241 hektarů a o 2400 hektarů plocha zahrad na 18.419 hektarů. Zvětšila se i plocha trvalých travních porostů a klesla rozloha sadů zhruba o 1400 hektarů na 7927. Jedná se o důsledek toho, že se zemědělcům nevyplácí pěstovat ovoce tak jako v minulosti.
Zhruba dvě třetiny nezemědělské půdy, 202.004 hektarů, tvoří lesní pozemky. Za 20 let jich přibylo 700 hektarů. Zastavěné plochy se rozrostly na 15.728 hektarů. Mírně se zvětšily i vodní plochy, a to o 600 hektarů na 15.728 hektarů. Ostatní plochy zabíraly na konci loňského roku 65.498 hektarů.
Změny ve využití půdy souvisí jak se zastavováním pozemků bytovou a nebytovou výstavbou, tak s novou dopravní infrastrukturou, ale také s tím, že se volná krajina přizpůsobuje dopadům klimatické změny. Vznikají v ní nové vodní plochy nebo se část orné půdy využívá jinak než pro intenzivní zemědělství, protože už se v některých místech nevyplatí nic intenzivně pěstovat.
Brno 26. března (ČTK)
