Minulé vedení MŽP a minulé vedení NP Šumava připravilo v letech 2011 až 2013 Plán péče o NP Šumava, který na počátku prázdnin roku 2013 odsouhlasily Jihočeský a Plzeňský kraj i šumavské obce, na jejichž území se NP Šumava rozprostírá. Na počátku prázdnin roku 2013 jej v souladu se Zákonem o ochraně přírody a krajiny posvětila i Rada NP Šumava. Tedy všechny ze zákona kompetentní a za území Šumavy přímo odpovědní účastníci souhlasili s dokumentem, který měl být v platnosti v letech 2014 až 2028.
Se změnou vedení MŽP (na podzim roku 2013) však došlo k zásadnímu přepracování dokumentu a to pod přímým vlivem aktivistů, kteří nemají za území Šumavy žádnou přímou odpovědnost. Přepracovaný dokument, ve kterém se nově a na poslední chvíli objevily věci, o kterých jsme ani Správa NP Šumava, ba ani já, jako tehdejší ředitel, vůbec nevěděli. Jako například, že většina lesa v NP Šumava má být zařazena do bezzásahového režimu. Tedy podle Plánu péče tohoto MŽP měla být Šumava prostřena kůrovci k sežrání. Takový cíl nebyl nikdy vysloven ani zeleným exministrem Bursíkem. Zkrátka dnes aktivisté skrze vedení MŽP ovlivňují veřejné dění v republice a rozhodují o hodnotách, za které nenesou odpovědnost. Změněný plán péče měl být v platnosti místo původních 15 let jen tři roky. Není divu, že se šumavské obce proti takovému postupu postavily. Anení ani divu, že jim soud a posléze i Nejvyšší správní soud dal za pravdu.
MŽP nyní své procesní pochybení ústy své mluvčí obhajuje tak, že jejich nezákonný postup při mocenském prosazení změn požadovaných aktivisty, spočíval v tom, že museli „v dobré víře" odstranit z původního dokumentu nezákonnosti. Mluvčí v prohlášení neříká, o jaké nezákonnosti se jedná, ale na facebooku MŽP se píše, že těmi nezákonnostmi byla zonace a projekt lanovky na Hraničník. Tomuse musím výrazně podivit. Vede mě k tomu hned několik důvodů:
1) Žádný projekt lanovky na Hraničník v plánu péče o NP Šumava nebyl a není. Lanovka na Hraničník je asi velkým strašákem toho, kdo tiskové mluvčí prohlášení připravil a tedy si vymyslel, že takový projekt v plánu péče byl. Nebyl. 2) Že MŽP považuje přítomnost zonace v plánu péče za nezákonnost je opravdu bizarní. V ČR jsou čtyři národní parky a každý ve svém plánu péče zonaci má. KRNAP a NP České Švýcarsko přímo, včetně mapy, a NP Podyjí zonaci popisuje. Zákon o ochraně přírody akrajiny č. 114/1992Sb. sev§17 jasně věnuje zonaci národních parků. Když je pak zonace zakomponována do podzákonné normy, kterou je plán péče, MŽP považuje za nezákonnost? Tomu nerozumím. Možná, že MŽP uvažuje o své Vyhlášce č. 64 z roku 2011, která se věnuje právě tomu, co mají plány péče obsahovat. Ale v celé vyhlášce není ani jediná zmínka o tom, že by plán péče neměl, nebo dokonce nesměl obsahovat zonaci.
3) Nejsilnějším motivem k mému udivení nad prohlášením MŽP je existence §38 v Zákoně o ochraně přírody a krajiny č. 144/1992Sb., ve kterém se jasně praví; „Zpracování plánů péče o národní parky a chráněné krajinné oblasti zajišťuje Ministerstvo životního prostředí". Atak to také bylo. MŽP prostřednictvím svých úředníků bylo po tři roky příprav plánu péče (2011 až 2013) přítomno na většině jednání a přímo koordinovalo tvorbu materiálu. Pokud dnešní MŽ Příká, že byly v plánu péče nezákonnosti, tak by za ně rozhodně někoho museli vyhodit. Ale to se nestalo.
4) Takže k podivu, ale spíše k pláči je to, že dokud nenastoupilo současné vedení MŽP, bylo všechno v pořádku. Se změnou vedení MŽP je tento vrcholný úřad ochrany přírody pod vlivem radikálních ekoaktivistů, lavíruje v legislativě, hledá všechny výmluvy a spoléhá na fakt, že problematice vlastně nikdo z veřejnosti nerozumí. V takovém klimatu jsou slova dnešního MŽP o nezákonnostech marketingově sice v souladu se strategií hnutí ANO, ale Šumavě to vážně nepomůže. Šumavě pomůže jenom samostatný zákon o NP Šumava, který stanoví jasná, srozumitelná a neměnná pravidla. Teprve pak bude na Šumavě líp.
