Na Šumavě znovu začal žít vzácný brouk kornatec velký. Do míst se vrátil po více než sto letech. V České republice se kornatec velký vyskytuje jen v několika lokalitách. Pro svůj život potřebuje odumřelá stojící torza smrků nebo jedlí. Ideální podmínky proto mívá hlavně v pralesích. Novináře o tom informoval v tiskové zprávě mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.
Kornatec velký se poprvé objevil loni na Medvědí stezce u Stožce na Prachaticku. Letošní monitoring potvrdil další kolonie tohoto brouka v okolí potoku Hučina na Prachaticku a v masivu nedaleké hory Třístoličník. "O kornatci velkém na území národního parku máme poslední záznamy někdy z let 1905 až 1907, kdy jej popisovali odborníci v oblasti Plechého a Želnavy," řekl Vladimír Dvořák ze Správy Národního parku Šumava.
Kornatec pro svou existenci potřebuje aspoň deset let odumřelá torza uschlých stromů, které stojí na místech, na něž svítí slunce. Vyhovuje mu lokalita s větším množstvím uschlých smrků nebo jedlí. "Takové biotopy se v České republice vyskytují jen na malých plochách třeba v Beskydech nebo na Žofíně. Ve větším množství pak tady na Šumavě," řekl Dvořák.
Na Šumavu se ve větší míře vrátil i další brouk, kterým je roháček jedlový. Rovněž potřebuje pro svou existenci dostatek mrtvého dřeva, které se navíc rozkládá. Roháček jedlový se v minulosti vyskytoval pouze v omezené míře. Nyní žije v okolí Stožce, Boubína nebo Vimperku.
Podle ředitele NP Šumava Pavla Hubeného mohou podmínky pro život těmto broukům nabídnout pouze bezzásahové lokality. "V hospodářsky využívané krajině a v hospodářských lesích takové nikdy nebudou, a proto přežití těchto brouků bude dlouhodobě možné jen na území národních parků nebo přísných rezervací," uvedl Hubený.
