Na Krajském úřadě Jihočeského kraje v Českých Budějovicích se v pondělí opět hovořilo o kůrovci. Podle odpůrců laxního přístupu, tedy samoléčby lesa napadeného broukem, se komunikace s ministerstvem životního prostředí i Národním parkem Šumava zlepšila.
Potvrzují to i slova starosty Horní Plané Jiřího Hůlky, předsedy svazu obcí Národního parku Šumava: "Během posledních sto dní se přístup ministerstva životního prostředí a správy národního parku diametrálně změnil. Uznali tím to, že situace pod kontrolou není a že v zásahových územích je potřeba zasahovat."Jihočeský hejtman Jiří Zimola v létě pohrozil, že pokud stát nezačne kůrovcovou kalamitu rychle řešit, vyhlásí na území národního parku stav nebezpečí. Jak se hejtman Zimola zmínil, za posledních deset týdnů se na Šumavě vytěžilo více dřeva než za předešlých osm měsíců: "Změna je především patrná v počtech vytěženého dřeva. Zatímco za prvních osm měsíců bylo v národním parku vytěženo přibližně 140 tisíc kubíků dřeva, tak za dalších osm týdnů se vytěžilo množství ještě vyšší. Toto srovnání je naprosto zřejmé. Teprve po naší srpnové výzvě se na Šumavě začalo razantně bojovat s kůrovcem."Ředitel národního parku František Krejčí ale vysvětluje, že důvody zvýšené těžby jsou i jiné: "Líbí se mi, že pan hejtman s námi společně sdílí obavy o možný vývoj části lesů národního parku s ohledem na probíhající kalamitu. Větší objem těžby od srpna do listopadu je dán bionomií kůrovce, jak se v průběhu roku populace kůrovce vyvíjejí. Vzhledem k tomu, že jarní rojení bylo slabší než rojení letní, tak analogicky i těžba v měsících srpen a září byla za celý rok největší."
