Relace: Ranní interview - 8:50
Moderátor
216 km v hodině v nárazech dokonce 250, takovou rychlostí vítr udeřil přesně před rokem. V celé zemi tenkrát napáchal obrovské škody. V lesích popadaly statisíce kubíků dřeva. Na Šumavě následky orkánů studují i teď, rok po Kyrillovi. V Ranním interview teď vítám Libora Hoška, náměstka ředitele správy Národního parku Šumava. Dobré jitro pane náměstku.
Host (Libor Hošek, náměstek ředitele správy Národního parku Šumava)
Dobré jitro.
Moderátor
Dvě čísla úvodem. Orkán poškodil v Národním parku Šumava 860 tisíc kubíků dřeva, což je 8x více než jste vytěžili za celý rok 2006. Vy jste ale z některých místo to dřevo nezpracovali a nechali jste ho tam ležet. Kde a proč?
Host (Libor Hošek, náměstek ředitele správy Národního parku Šumava)
Jsou to podmínky Národního parku a odlišný způsob péče o lesní ekosystémy je právě v podmínkách Národního parku. Takže na území Národního parku opravdu bylo ponecháno zhruba 120 tisíc kubíků dřeva bez zpracování a to v prvních zónách ochrany Národního parku a dále v lokalitách, které byly v podstatě ošetřeny specielním managementem, specielním opatřením po dohodě a schválením Ministerstvem životního prostředí.
Moderátor
Pak jsou tam také místa, které chrání speciální úmluvy, například Natura, nebo Ramsarská úmluva o rašeliništích, je to tak.
Host (Libor Hošek, náměstek ředitele správy Národního parku Šumava)
Určitě všechny tyto opatření byly právě zohledněny v těch jak my říkáme specielních managementech, kterých bylo teda 7, to znamená 7 lokalit na území Národního parku, které měly odlišný způsob zpracování následků orkánu.
Moderátor
Pane náměstku, v jakém stavu je les teď. Kdyby přišel silný vítr, neříkám zrovna orkán, byly by následky horší než před Kyrillem?
Host (Libor Hošek, náměstek ředitele správy Národního parku Šumava)
To se samozřejmě těžko těžko může takovýmto způsobem odpovědět. Je to otázka toho, jaké jsou klimatické podmínky. Kdo si vzpomíná na to období před rokem, tak bylo období bez zámrazu, poměrně po deštích, takže půda byla uvolněná a stromy neměly oporu, kterou mají ve chvíli kdy je vrstva sněhu a kdy je zamrznuto.
Moderátor
Říkal jsem na začátku, že následky orgánu studujete i teď na Šumavě, jak to studium vypadá?
Host (Libor Hošek, náměstek ředitele správy Národního parku Šumava)
Je to analýza toho, kde orkán vlastně měl největší následky, které porosty nebo které ekosystémy byly orkánem nejvíc zasaženy a v podstatě historické studium zpátky co se v těchto ekosystémech v minulosti dělalo, jaký zásah byl umělý do toho přirozeného procesu vývoje porostu.
Moderátor
Co jste pane náměstku po roce zjistili? Ovlivnil ten orkán nějak celý ekosystém Národního parku?
Host (Libor Hošek, náměstek ředitele správy Národního parku Šumava)
To největší ovlivnění je především v tom nejcenějším co na Šumavě, nebo jedno z nejcenějších co na Šumavě je a to jsou horské přirozené smrčiny z lesnického pohledu, tak zvané osmé lesní vegetační stupně.
Moderátor
Co se tam stalo.
Host (Libor Hošek, náměstek ředitele správy Národního parku Šumava)
Tam v podstatě plošně úměrně úměrně k ploše, která je vylišená na těchto postech, tak došlo došlo k největšímu rozpadu následkem orkánu.
Moderátor
Může ten orkán a jeho následky například zničit prostředí pro nějaký rostlinný nebo živočišný druh nenávratně?
Host (Libor Hošek, náměstek ředitele správy Národního parku Šumava)
To je zase otázka, jakým způsobem toto budeme posuzovat. Protože pokuď tuto situaci posuzujeme v podmínkách Národního parku, tak i vítr je přírodní proces, který ovlivňuje kladným nebo záporným způsobem ovlivňuje vývoj ekosystému v Národním parku. Proto ani neříkáme, že v Národním parku došlo ke škodám, tak jako v hospodářských lesích, ale prostě došlo k následkům orkánu, které byly takové jaké byly.
Moderátor
A může to mít nějaký pozitivní dopad třeba na živočišné nebo rostlinné druhy?
Host (Libor Hošek, náměstek ředitele správy Národního parku Šumava)
Jako určitě určitě ano, je to otázka krytu, protože oblasti které se ponechaly bez zpracování jsou nepřístupné pro člověka, tím pádem tím že se k tomu člověk nedostane, tak nedochází k rušení že se do toho dostane ptáci, především tetřev se do toho dostanou a může to být místo, kde dojde k rozvoji a rozmnožování právě těchto vzácných ohrožených živočichů.
Moderátor
Takže vlastně když to jsou těžko přístupná místa a takové ty klidové zóny, tak se tam bude dařit třeba nevím teď si to vymyslím tetřevovi.
Host (Libor Hošek, náměstek ředitele správy Národního parku Šumava)
Ano, přesně tak.
Moderátor
Dá se to tak říct.
Host (Libor Hošek, náměstek ředitele správy Národního parku Šumava)
Dá se to tak říct.
Moderátor
Pane náměstku nedá to, abych se nezeptal na takovou tradiční otázku, když se mluví s někým ze správy Národního parku Šumava. Co kůrovec?
Host (Libor Hošek, náměstek ředitele správy Národního parku Šumava)
Kůrovec, kůrovec samozřejmě na Šumavě je. Číslo čísla která z minulosti máme nám ukázaly, že v roce 2006 se nám podařilo v měřítku v měřítku těžeb z důvodu kůrovce se nám podařilo dostat na jedno z nejnižších čísel za dobu trvání Národního parku. Samozřejmě teď se očekává gradace kůrovce, což je přirozený následek právě větrné kalamity, pokud to tak nazveme, celorepublikově.
Moderátor
V Ranním interview Radiožurnálu jsme mluvili s Liborem Hoškem, náměstkem ředitele správy Národního parku Šumava. Pane náměstku děkuju za odpovědi a ať se Šumavě daří a Vám taky, na slyšenou.
Host (Libor Hošek, náměstek ředitele správy Národního parku Šumava)
Děkuju Vám, na slyšenou.
