Berounský deník
Titulní strana
Miroslav Elsnic
Křivoklát – Dočká se Křivoklátsko národního parku nebo ne?
Obyvatelé dotčeného území, do kterého v berounském regionu spadají například obce Kublov, Broumy, Nižbor a dokonce i Chyňava, se rozdělili na dva tábory. Zatímco jedni vyhlašování vítají, druzí jej zcela odmítají. Jedni tvrdí, že to obcím přinese určité výhody, druzí mají obavy, že vyhlášení národního parku přinese obyvatelům Křivoklátska a jeho návštěvníkům spoustu omezení.
Záměr vyhlášení Národního parku Křivoklátsko chce přezkoumat současný ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS).
Ten si chce nejprve nechat zpracovat ekonomickou analýzu, zda má ministerstvo na projekt dostatek peněz. Následně chce ještě znát názor obyvatel obcí, kterých se vyhlášení národního parku týká, zda s projektem souhlasí. Tento postoj ministra Pavla Drobila velmi ostře kritizuje vedení Středočeského kraje v čele s Davidem Rathem (ČSSD).
Právě vedení kraje považuje projekt vyhlášení národního parku za prospěšný a jeho oddalování za šokující. Navíc by měl ministr vyslyšet přání občanů Křivoklátska, napsala v tiskové zprávě mluvčí Středočeského kraje Berill Mascheková. „Jsem přesvědčen, že násilné vyhlašování čehokoliv, s čím nejsou srozuměni všichni, kdo v tom území mají žít, nikdy nepovede k bohulibému cíli,” uvedl Pavel Drobil v rozhovoru pro Radiožurnál.
Podle něj hrozí, že dojde k administrativnímu vyhlášení národního parku, což by následně mohlo vést k nepříjemným problémům.
„Co měsíc tam pak budeme řešit demonstraci, nějaký problém a nedostatek peněz,” řekl Drobil. I proto chce znát názor místních lidí.
Proti vyhlášení národního parku je i současný prezident republiky Václav Klaus a také lesníci.
Ministr vyžaduje podrobné analýzy. Kraji se to nelíbí
Křivoklátsko –Vyhlášení Národního parku Křivoklátsko odsoudil v dubnu i prezident Václav Klaus. Vnímá vyhlášení národního parku jako nemalý zásah do každodenního života občanů žijících v tomto krásném koutu naší země.
„Podobné snahy vnímám jako boj minoritních zájmových skupin, které si zcela nepochopitelně a trestuhodně přivlastňují právo rozhodovat o částech naší země, které chtějí před většinou z nás ostatních chránit. S tím se nemohu smířit,” vyjádřil se Václav Klaus v dopise, jenž zveřejnil na svých webových stránkách.
Ministerstvo by investovalo miliony
Ministr Pavel Drobil navíc v rozhovoru pro Radiožurnál připomněl, že se nyní mluví o částce 90 milionů korun, kterou by muselo ministerstvo životního prostředí jednorázově investovat. A právě jednotlivé analýzy ukáží reálnost projektu.
Vedení Středočeského kraje však projekt obhajuje.
„Kraj považuje návrh na zřízení národního parku za velmi prospěšný projekt, díky kterému se podaří ochránit velmi zachovalé smíšené lesy, které jsou svým rozsahem v centru industrializovaných Čech opravdovým klenotem. Pro návrh zřízení parku se v průzkumu vyjádřilo rovněž 80 procent občanů dotčené lokality. Ministr Drobil by si měl uvědomit, že jde svým rozhodnutím proti naprosté většině občanů regionu,” uvedla v tiskové zprávě mluvčí Mascheková.
Navíc by měl ministr Drobil podle mluvčí upustit od svých „průmyslových choutek”, vyslyšet přání občanů regionu Křivoklátska a neoddalovat vyhlášení národního parku v této lokalitě.
Lesnický versus národní park
Před několika málo měsíci byl v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko vyhlášen první lesnický park. Jeho vyhlášení nepředstavuje administrativní nebo legislativní proces.
Jedná se pouze o dobrovolné prohlášení vlastníků a správců pozemků, že zakládají určitý institut a chtějí hospodařit podle nějakých zásad.
Lesnický park Křivoklátsko je tak založen na principu dobrovolného přístupu jednotlivců a institucí, spojených zájmem o přírodní zdroje. Společným závazkem je podporovat trvale udržitelné hospodaření v lesích a v krajině. Hlavně lesnický park nepřinese jeho obyvatelům omezení.
Odpůrci nyní mají svůj vlastní park
Odpůrci Národního parku Křivoklátsko tak v květnu předběhli jeho příznivce.
Miroslav Pecha, předseda Základní pobočky České lesnické společnosti Křivoklát, řekl: „Obojí, lesnický a národní park, pochopitelně současně existovat nemůže, jedno vylučuje druhé. My chceme v křivoklátských lesích hospodařit, to ale národní park do budoucna vylučuje.”
***
„Jsem přesvědčen, že násilné vyhlašování čehokoliv, s čím nejsou srozuměni obyvatelé, nikdy nepovede k bohulibému cíli,” Pavel Drobil, ministr živ. prostředí
František Pelc: Lesnický a národní park mají společné pouze jedno slovo
Lesnický park a národní park mají společného pouze to jedno slovo, asi tak jako svatební akt a pietní akt. Národní park je stabilizovaným nástrojem ochrany prostředí, lesnický park je něco, co tady může a nemusí zítra být atd., nemá to oporu v žádném zákoně. Lesnický park může navíc být součástí národního parku a ne naopak. Záruky ochrany prostředí i podpory regionálního rozvoje jsou nesrovnatelné. František Pelc je bývalý náměstek ministra životního prostředí, rozdíl mezi lesnickým a národním parkem vysvětlil v on–line rozhovoru Rakovnického deníku.
