Město Nasavrky na Chrudimsku vysadilo nový sad kaštanovníků setých s osmi desítkami stromů, jejich plody jsou jedlé. Strom má město ve znaku díky sadu Kaštanka, který je přírodní památkou. Některé stromy v něm dožívají. ČTK to řekl starosta Milan Chvojka (ANO).
Výsadbu nového sadu jedlých kaštanovníků Agentura ochrany přírody a krajiny ČR navrhovala městu delší dobu. Původní stromy v přírodní památce Kaštanka jsou napadené houbovým onemocněním.
„Toto onemocnění způsobuje i přes pravidelnou léčbu fungicidními přípravky postupné chřadnutí a odumírání některých stromů. Nová výsadba zajištěná městem snad zaručí, že kaštanovníky z Nasavrk nezmizí,“ řekl Vlastimil Peřina z agentury.
Přírodní památka Kaštanka se rozkládá asi na hektarovém území, v sadu je stovka stromů. Asi dva stromy ještě pocházejí z 18. století. Sad kaštanovníků založil v roce 1776 Jan Adam Auersperg na části zámecké zahrady. Od 90. let mají Nasavrky strom v městském znaku.
„Stromy jsou v Kaštance dosazované průběžně a mají rozmanité stáří. Každý rok děláme kaštanobraní, úroda je celkem dobrá. Starší stromy ale dožívají. Novým sadem jsme udělali dědictví pro další generace. Po pěti šesti letech by mohly stromy plodit,“ řekl Chvojka.
Kaštanovník setý je dlouhověký listnatý strom původem ze Středomoří. Má mohutnou korunu, dlouhé pilovité listy a plody v ostnatých obalech. Dorůstá 20 až 30 metrů. Ve střední Evropě se dožívá kolem 200 let.
Nový sad stál zhruba půl milionu korun a je vysazený mezi hřbitovem a plánovanou výstavbou rodinných domů. Jsou tam dva typy sazenic. Menší stromky s nízko nasazenými korunami pocházejí geneticky přímo z původní Kaštanky. Vypěstoval je Výzkumný ústav pro krajinu v Průhonicích. Další pocházejí z komerční školky. Mezi kaštanovníky jsou také třešně, rostou po jedné straně sadu a podél navazující polní cesty. O sad se bude starat arborista, dodal Chvojka.
Nasavrky (Chrudimsko) 4. prosince (ČTK)
