Chtěl bych navázat na článek o devastaci našich lesů a popsat důvody, proč se tak děje. Od posledního článku jsem se setkal s lidmi, kteří se o státní, ale i soukromé lesní plochy starají. Z různých textů jsem situaci povrchně znal, ale přesto jsem byl nemile překvapen, co jsem se dozvěděl, a rád bych se se čtenáři o tyto podstatné věci podělil.
Tak především: kůrovec tu byl vždy, ale je pravdou, že při větším suchu se mu více daří, může vytvořit za rok více generací. Problém s kůrovcem začal v této devastující podobě až poté, co orgány státní správy začaly reorganizovat těžbu, ochranu a obnovu lesních porostů. Došlo i k velkému úbytku pracovních sil, které v tomto odvětví pracovaly.
Před rokem 1989 byla těžba řízená tak, aby to nedecimovalo lesní porosty a půdu. Hajný nebo lesník, jak chcete, měl na starosti území, o které se mohl jako správný hospodář dobře postarat. Netvrdím, že i dříve potíže nebyly, ale oproti tomu, co přišlo po roce 1989, to byla vcelku prkotina. Sametová revoluce se zvrhla v drancování lesů za účelem byznysu.
Celý článek naleznete v deníku Haló noviny.
Komentáře
Tak možná jen pro ty, co si tu dobu už neumí představit - před rokem 89´byla těžba řízená tak, aby se vytěžilo vše, na co byli technické a lidské možnosti.
Což nebylo mnoho - všeho bylo málo, pil, aut, vagonů.
A to ještě museli jezdit na kalamity. Takže výchova ? Jen na nejbezproblémovějšíc h polesí. Jinak jen mýťák, co nejblíž u cesty a bez ohledu na velikost paseky.
Kromě kůrovce v Krušných, Jizerskách, Krkonoších či Jeseníkách se taky významně bojovalo proti buku - kupříkladu Křivoklátsko bylo na konci 90´let téměř buk a habr frei. Zatímco ještě v 70´tam byly nádherné bučiny. To samé středohoří. Ani borovice nebyla v kurzu - tu Rakušák nechtěl.
Tenkrát bylo dřevo jeden z mála zdrojů deviz.
Takže to žádná selanka, jak se dnes píše, nebyla.