Zdroj: Příbramský deník
Datum: 25.08.2007
Podtitulek: Vojenské lesy údajně letos nevytěžily jediný kubík z plánované mýtní těžby a zpracovávají dřevo z kalamity. Podle lesníků veřejnost rychle zapomněla, že v lednu způsobil orkán obrovské škody.
Autor: KAREL HUTR
Rubrika: Příbramsko
Příbramsko/Vyježděné koleje v lese, poškozené a blátem zanesené cesty a všude kupy vytěženého dřeva. Takový obrázek se naskýtá v lesním komplexu Brd. "Přijde mi, že Brdy za poslední roky nějak prořídly," postěžoval si František Trnavský, vášnivý houbař z Příbrami, který se domnívá, že se příliš těží, a to jak ve vojenském újezdu, tak i v další části brdské vrchoviny. Lidé často poukazují, jak jim před očima zmizel jejich oblíbený kus lesa, kam chodili roky na houby. Všude prý naráží na koleje vyjeté od techniky a při cestách na hromady dřeva. Nařčení, že by se ale těžilo ve větší míře než v předchozích letech, se lesní podniky brání. Podle lesníků prý lidé zapomněli na to, že v lednu se nad republikou přehnal orkán Kyrill. Ten poničil porosty a pak začaly státní podniky Lesy ČR a Vojenské lesy a statky ČR, které obhospodařují převážnou část Brd, pracovat na odstranění kalamity. "Žádná intenzivní těžba není u našeho podniku prováděna. Od ledna letošního roku nebyl vytěžen ani kubík mýtní úmyslné těžby. Doposud zpracováváme kalamitní dříví. Přímé škody způsobené Kyrillem byly podle ředitele již zpracovány, stále však průběžně připadává další dříví primárně poškozené orkánem," reagoval na náš dotaz ohledně zvýšené těžby v Brdech ředitel hořovické divize Vojenských lesů a statků Martin Chytrý. "V současné době není ani naším zájmem dříví těžit, protože kalamitní dříví z orkánu Kyrill způsobilo zaplavení trhu surovým dřívím. Prodej dříví je problematický a jeho cena stále klesá. Oproti původnímu plánu vytěží divize Hořovice v letošním roce o 20 až 30 tisíc kubíků dříví méně. Bohužel tyto úkoly ve výchovných i obnovních těžbách vyplývající z lesního hospodářského plánu se nám přesunou do následujících let," připomněl Martin Chytrý. Podle ředitele je likvidace kalamity základním předpokladem dobrého zdravotního stavu lesa. "Toho dosáhneme důsledným zpracováním kalamitního dříví a prováděním ochranných opatření proti přemnožení hmyzích škůdců. A to nelze bez použití techniky," vysvětluje Chytrý, proč podnik používá k těžbě harvestory. Pohyb techniky podle ředitele po lesních pozemcích zanechává své stopy stejně jako pohyb člověka nebo zvířete. "Tomu se vyhnout nedá zvláště na měkkých nebo podmáčených lokalitách," doplnil Chytrý. V loňském roce si podnik pořídil mikrorypadlo, které využívá právě k asanaci hlubokých kolejí nebo rýh, které by mohly být příčinou vodní eroze. To však prý neznamená, že by každá stopa musela být odstraněna. I asanace se podle ředitele musí provádět citlivě a v rozumné míře. Orkán Kyrill napáchal v lednu největší škody v lesích v celém Středočeském kraji státnímu podniku Lesy ČR na území obhospodařovaném Lesním závodem Dobříš. Podnik spravuje rozsáhlé území v severních a jižních Brdech. Škody byly krátce po orkánu odhadnuty na zhruba 150 tisíc metrů krychlových dřeva. Z toho jenom v oblasti Rožmitálska přibližně 100 tisíc krychlových metrů. Nejvíce bylo postiženo polomy polesí Roželov a méně už Hutě pod Třemšínem. Pamětníci tvrdili, že svým rozsahem se jedná o dvacetiletou kalamitu. Na území Vojenského újezdu Brdy, kde hospodaří hořovická divize státního podniku Vojenské lesy a statky ČR byly škody odhadnuty na 60 tisíc krychlových metrů kalamitního dřeva. O údajném drancování a ničení lesů se před časem objevila i diskuze na internetových stránkách věnovaných brdské přírodě.
l "Měl jsem možnost srovnat průběh těžby dřeva v Brdech a v Boleticích. Tady v Brdech je ta situace ve srovnání s Boleticemi mnohem lepší. Problém vidím spíš v tom, že celkové objemy vytěženého dřeva jsou obrovské a harvestorová těžba tu probíhá v hrůzostrašné intenzitě. Opravdu starých, velkých stromů je ve vojenském prostoru velmi málo a představa romantické procházky hezkým lesem už je jen utopií..."
l " harvestor a vůbec takovýto způsob těžby je štěstím pro brdský les a cesty v něm, protože klasickými metodami za stejného objemu (pokud by tedy VLS chtělo takto těžit a nenechat si lesy příliš stárnout) bychom se po mnoha cestách těžko prodírali. Porosty jsou poničeny rovnoměrněji a výskyt oněch hlubokých rýh je omezen na minimum."
Zdroj - www.brdyunas.cz
Foto - Harvestor při těžbě v brdských lesích.
Foto Deník/Karel Hutr
KAREL HUTR
