(vok)
Krušné hory – Jelení zvěř má v zimě málo vitamínů. Stáda až o třiceti kusech proto ohryzávají kmeny stromů. Nejčastěji smrk a jeřáb, jehož léčivou sílu oceňovali i staří Řekové, Keltové a Germáni.
Jeřábové porosty slouží obvykle jako přípravné dřeviny pro celkovou obnovu lesů. Loupání kůry jeřábů proto tolik neškodí. Jeřáb,který se stal opět cílem vědeckého zájmu, je navíc velmi odolnou dřevinou: je schopna přežít, i když je ohlodaná z 80 procent. „Z tohoto důvodu se snažíme jeřábové porosty na loupání zvěře připravit tím, že jim stromy předkácíme a tím se zvěř zaměstnává ohryzem i slabších větví, které také stráví,” vysvětluje Erich Ulbert, ředitel Správy městských lesů Most. Na smrkových porostech ohryzy nebo loupání kůry způsobují hnilobu dřeva. To se i láme. Tím zvěř škodí, protože znehodnocuje hospodářské dřevo. Lesníci smrkové porosty chrání nátěrem nebo takzvaným poškrabováním. Týká se to 600 až 800 kusů na hektar. Správa vybírá stromy až do mýtního věku. Houževnatý jeřáb se nechrání.
Vysoké zvěři se přes zimu zmenší žaludek o jednu třetinu. Díky tomu nemusí mít tolik potravy jako v létě.
„Důležité pro zvěř je, aby v zimě měla klid a nemusela být stresována. Jinak pak potřebuje více potravy,” dodává Ulbert.
