Hnutí Duha podalo českobudějovickému oblastnímu inspektorátu České inspekce životního prostředí podnět, ve kterém upozorňovalo na kácení stromů napadených kůrovcem v oblasti Ptačího potoka. Podle ekologů kácení rušilo některé druhy zvláště chráněných živočichů, například tetřeva hlušce či datlíka tříprstého. Následně se hnutí domáhalo účasti v řízení o uložení pokuty.
Inspekce skutečně pokutu uložila, ovšem právo na účast Hnutí Duha nepřiznala. Stejně situaci vidělo také ministerstvo životního prostředí jako další správní instance a potom i Městský soud v Praze. Nic se nezměnilo ani po kasační stížnosti k NSS.
Soud připomněl, že v obecné rovině přistupuje k účasti ekologických spolků ve správních řízeních vstřícně. Cílem je umožnit co nejširší účast veřejnosti v řízeních, při nichž mohou být skutečně dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny, tedy zejména v těch, kde se řeší budoucí zásahy. Řízení o uložení pokuty za dřívější postup však mezi tento typ řízení nepatří.
"Správní trestání je charakteristické právě tím, že v něm na jedné straně stojí obviněný subjekt a na druhé straně správní orgán rozhodující o vině a trestu. K přistupování dalších subjektů a přiznávání jim v takovém řízení práv, s nimiž příslušná procesní úprava výslovně nepočítá, je třeba přistupovat nanejvýš zdrženlivě," stojí v rozhodnutí NSS. Výsledkem přistoupení spolku do řízení by mohla být jeho nevyváženost, respektive vychýlení v neprospěch subjektu, jemuž hrozí sankce.
Hnutí Duha nepomohl ani poukaz na takzvanou Aarhuskou úmluvu. Z té totiž neplyne, že by vnitrostátní právní úprava musela zajišťovat ekologickým spolkům přístup do všech řízení vedených podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Naopak podle vnitřní systematiky Aarhuské úmluvy má být účast veřejnosti směřována zejména k řízením, v nichž je povolována budoucí činnost, vysvětlil NSS.
