IVO VICENA, soudní znalec
O tom, že lesy příznivě působí na vláhu a celou přírodu, se lidé přesvědčili už dávno. Jak na nešetrné zacházení s lesy doplatila některá území na Středním východě nebo v přímořských oblastech Středomoří i jinde, víme.
V roce 1947 profesor Úlehla z Brna napsal, že: 'voda je největším bohatstvím země a kde se s ní nešetrně hospodaří, usadí se dříve nebo později poušť. K dobrému hospodaření s vodou máme velmi účinný prostředek.Ato je les.' Celé území Národního parku Šumava je zahrnuto do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), v němž se nemá snižovat vodní potenciál území, nesmí se zhoršovat jakost vody amá se zabránit takovým zásahům do přírody, které by mohly negativně ovlivnit přirozenou retenční schopnost. Nemá docházet ke zhoršování odtokových poměrů a k erozi. V oblasti nesmí také docházet ke zmenšování rozsahu lesních pozemků a v korytech vodních toků i malých potoků musí být zajištěn plynulý odtok. Tyto zásady nejsou v lesích Národního parku dodržovány. Kůrovec zmenšuje rozlohu vzrostlých lesů a velké plochy lesů jsou značně proředěny. Mendelova univerzita v Brně v roce 2007 uvádí, že neuvážené zásahy mají za následek narušení vodní bilance krajiny s negativním dopadem na retenční a akumulační schopnost. Katedra vodního hospodářství České zemědělské univerzity v Praze v roce 2004 provedla měření, v němž uvedla, že maximální specifický průtok v mrtvém lese po kůrovci je 16,07 litru za sekundu na hektar, zatímco ve zdravém lese pouze 3,14 litru za sekundu na hektar.
Rozdíl je více než pětinásobný. Až trojnásobně se snižuje pod mrtvými stromy vsak vody do půdy. Vyhodnocení dat družicového systému Landsat z roku 2002 ukázalo, že rozpad horských smrčin způsobil zvýšení průměrné teploty v ročním průměru o jeden stupeň Celsia, což je o plných 25 procent. V důsledku oteplení sníh mizí rychleji, a to až o jeden měsíc, jak přiznává 18.
února 2010 předseda vědecké rady Národního parku. Uvádět jako příčinu tohoto jevu 'globální oteplování' nelze považovat za objektivní. Změna vegetace, tedy náhrada dospělých lesů za souše a za trávu výrazně snižuje množství zadrženého sněhu a má vliv na celou hydrologii území. Po mimořádně vysokých těžbách v letech 2009 a 2010 bude vliv těchto nepříznivých změn ještě výraznější.
Je pozoruhodné, že vědecká rada Národního parku tyto údaje zakrývá a že ministerstvo životního prostředí, Česká inspekce životního prostředí a Státní zastupitelství si tohoto vývoje i přes upozornění nevšímají. Množství povodní na řekách Otavě, Volyňce a Vltavě lze na obecních úřadech ověřit. Počet povodní se bude v příštích letech zvyšovat. Bude se také zhoršovat jakost odtékajících vod. Tyto nepříznivé vlivy se projeví nejen v Národním parku, ale daleko za jeho hranicemi.
(IVO VICENA, soudní znalec)
