Zdroj: Českobudějovický deník
Datum: 28.03.2007
Podtitulek: Šumava nestojí o zákopové války - MŮJ NÁZOR
Autor: Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí
Rubrika: Publicistika
Dlouholeté spory na téma Šumava a kůrovec zaměstnávají kde koho. Správu národního parku, starosty šumavských obcí, ministerstvo životního prostředí, kraje, vědce, senátory, poslance, ekologické organizace a řadu dalších. Těžko najít oblast, která by v ochraně přírody vyvolávala více emocí. Proto je žádoucí, aby se debata o podobě šumavského národního parku vrátila zpět na věcnou úroveň. Právě k tomu dal příležitost lednový orkán Kyrill. Jednoznačně totiž potvrdil, co odborníci říkají už léta. Nebýt obrovských holin, které na hřebenech vznikly v minulosti při kácení kůrovcem napadených stromů, padlo by v lednu na Šumavě daleko méně stromů. K rozsáhlým velkoplošným vývratům a polomům došlo proto například v lokalitách Polom, Plesná, Ždánidla, na Černé hoře či v okolí kalamitní svážnice pod Třístoličníkem. Tahle chyba se už nesmí opakovat. Unikátní lesy na hřebenech hor je třeba ponechat přirozenému vývoji. Polomy v nižších polohách a na okrajích národního parku naopak přednostně a důsledně asanovat, aby kůrovec neohrozil okolní hospodářské lesy. Jedině tak zajistíme, aby Šumava byla i v budoucnu zelená. "Považujeme za velmi důležité, aby úřady rozhodovaly s ohledem na vědecká fakta, která mohou být pro laika často překvapivá," konstatuje ve svém stanovisku k likvidaci následků lednové vichřice 18 vědců z Akademie věd a univerzit. V evropských národních parcích je samozřejmostí, že se ty nejcennější porosty ponechají nerušenému vývoji bez zásahu člověka. Jedině tak můžeme pozorovat přírodu, která jde svojí vlastní cestou a poradí si bez lidské pomoci. Zkušenosti z praxe - například z národního parku na bavorské straně Šumavy - potvrzují, že obnovující se zdravý les pod uschlými stromy je pro další vývoj krajiny rozhodně lepší než pusté holiny, vzniklé při kácení stromů kvůli kůrovci. Nevidím opravdu žádný rozumný důvod, proč bychom v českých národních parcích měli hledat nějaký jiný, originální, český přístup. Kde jinde přistupovat k lesu šetrněji než v národním parku, že? Diskuse mezi Správou Národního parku Šumava a obcemi by se měla v budoucnosti soustředit více než na lýkožrouta smrkového na možnosti rozvoje šumavských obcí, které budou šetrné ke statutu národního parku. Ochrana unikátní přírody si vyžaduje spolupráci s lidmi, kteří v této oblasti žijí. Šumava zůstane mezinárodně uznávaným národním parkem a tento statut přírodě blízkým hospodařením v nejcennějších partiích posílí. Národní park bude obcím aktivnějším partnerem při rozvoji šetrné turistiky, která bude v souladu s posláním národního parku. Šumava nestojí o zákopové války, ale o spolupráci.
Martin Bursík, místopředseda vlády a ministr životního prostředí
Vyšlo také v: Českokrumlovský deník, Jindřichohradecký deník, Písecký deník, Prachatický deník, Táborský deník
