V prosinci minulého roku vydalo Národní zemědělské muzeum dvě nové publikace. První z nich – Úvahy a stati o agrární modernizaci v českých zemích: In memoriam hospodářského historika Jaroslava Pátka, autoři Jitka Balcarová, Eduard Kubů, Jiří Šouša (eds.), Praha: NZM 2015 – předkládá revidovaný výbor z textů významného agrárního historika Jaroslava Pátka, doplněný o kritickou úvodní studii a biogram z pera editorů. Jejich analýza Pátkových tezí formuje podnětnou a inspirativní základnu pro další výzkum a diskuse spojené s problematikou, které se Jaroslav Pátek věnoval po celý svůj život. V prvé řadě se jedná o technicko technologickou modernizaci selského hospodářství, mentalitu venkova, zemědělství za průmyslové revoluce (od přelomu 18. a 19. století do konce 70. let 19. století), vývoj mechanizace zemědělské výroby v českých zemích v prvé polovině 20. století, vývoj chemizace zemědělské výroby v českých zemích a o zemědělství Československa meziválečného období. Výrazným podnětem pro vydání této publikace je trvalá potřeba společnosti dokumentovat vlastní vývoj a rozvoj. Texty hospodářského historika Jaroslava Pátka jsou v mnohém, zejména v oblasti mechanizace a chemizace zemědělské výroby našich zemí současným bádáním nepřekonané. Odborné veřejnosti se tak do rukou dostává souhrn nejhodnotnějších Pátkových prací, které po léta neztratily nic na své aktuálnosti a svěžesti.
Druhá publikace – Vladimír Simanov, Vývoj lesnické techniky v českých zemích v letech 1945–1992, Praha: NZM 2015 – zahajuje vydávání prací nabízející komplexní pohled na vývoj lesnictví a jeho jednotlivá odvětví v českých zemích. Postupně budou následovat práce o lesním školkařství, lesním hospodářství a jiné. Je třeba si uvědomit, že retrospektivní pohledy jsou nezbytné pro posouzení současného vývoje a pro zdárný budoucí rozvoj tohoto oboru.
V. Simanov ve své publikaci zachytil rychlý vývoj lesnictví v českých zemích po 2. světové válce, kdy vývoj spěl od manuálních technologií až po současnou vysokou technickou úroveň. Koncentrace vlastnictví a správy lesů do rukou státu vytvořilo podmínky pro velkovýrobní, investičně náročné strojové technologie, což umožnilo rychlou primární mechanizaci prací, unifikaci, vysoké využití strojů, zařízení a zdrojů. České lesnictví obohatilo světový fond poznání zejména v oblasti využití zemědělských traktorů pro soustřeďování dříví, lanových dopravních zařízení (lanovek), strojního odvětvování a v oblasti hygieny práce s mechanizačními prostředky, včetně tvorby pracovních režimů. Tradičně používané jemné způsoby pěstování lesů ovlivnily mechanizaci lesnických činností do té míry, že se oprávněně hovoří o českém sepjetí mechanizace s pěstováním lesů na biologickém základě. Publikaci doprovází bohatý obrazový materiál, jehož původcem je sám autor.
