Zdroj: Českobudějovický deník
Datum: 20.04.2007
Podtitulek: V šumavském parku pracuje stovka dřevorubců, kteří zde s motorovými pilami odklízejí následky lednového orkánu Kyrill.
Autor: RADEK GÁLIS
Rubrika: Publicistika
Šumava/Zelená maringotka uprostřed nádherných šumavských lesů, v kamnech praská dříví a otevřenými dveřmi vane vůně slepičí polévky. Muži v zelených montérkách odložili oranžové přilby a motorové pily. Do konce směny jim zbývá šest hodin, za které stáhnou na hromadu k cestě ještě několik vichřicí vyvrácených smrků.
Bůček dřevorubců
Tři měsíce se stovky lidí z celé republiky i sousedního Slovenska každý den potýkají v lesích šumavského národního parku s následky lednového orkánu Kyrill. Na Šumavě padlo necelých 700 000 kubíků dřeva, zpracovaných je v současné době zhruba třetina. Lesníci se bojí kůrovce, který kvůli letošnímu teplému jaru vyletí o několik týdnů dřív. "Musíme dřevo zpracovat rychle, neboť počátkem května vyletí kůrovec," říká Václav Hřebek ze Správy NP Šumava v Borových Ladech. "V I. zóně parku dřevo proti kůrovci ošetřujeme mechanicky, ale necháváme ho na místě." Z II. zóny parku však dřevo vyvážejí. Na Dianě mezi Knížecími Pláněmi a Borovými Lady pracují dřevorubci ze společnosti Zábřežská lesní. "Jsme tady třetí měsíc a budeme tady aspoň do konce září," říká dřevorubec Petr Skála. "Přijeli jsme od Lanškrouna, kde není práce, takže jsme rádi, že naši pánové tuhle šumavskou zakázku vyhráli," libuje si Skála z Janoušova u Lanškrouna. Z moravské firmy sem přijelo šest lidí, kteří od rána do večera pracují uprostřed šumavských hvozdů. Vrčení motorových pil a traktorů, kterými stahují k cestě opracované kmeny, nepřestává ani o víkendu. "Pracujeme dvacet dní a deset máme volno," vysvětluje Skála. Dřevorubci bydlí v Borových Ladech nad kancelářemi správy parku. Sami si vaří nebo chodí do hospody. "Dneska máme slepičí polévku, protože jsme se zrovna včera vrátili z domova," usmívá se další těžař, devětapadesátiletý Josef Mrázek. "Máme tak napakovanou lednici, že se tam už nic nevejde. Večer bude pečený bůček, tak přijďte," zve s úsměvem. "Máme na vaření tři kastroly. Jídlo nám vydrží tak na deset dní, pak si zajedeme do Lidlu a nakoupíme. Vaříme si guláš z konzervy a polívky." Práce dřevorubců v lese je nebezpečná, neboť kmeny spadaných stromů leží přes sebe. "Stromy jsou napružené, tak musíme dávat pozor." Při odklízení následků vichřice v jižních Čechách zahynulo několik dřevorubců. "Letošní zima ale byla dobrá na práci," libuje si Skála. "Nebyl skoro žádný sníh, takže se dobře dělalo. Denně jsme někdy udělali i čtyřicet kubíků, ale jak stromů ubývá, je toho samozřejmě míň." Co říká na odloučení rodina? "Mám tři děti ve věku sedmnáct, třináct a tři roky," prozrazuje Skála. "Žena moc nadšená není, ale je ráda, že budou nějaké peníze. Jinak bych byl doma, kde práce není." Práce v lese s motorovou pilou je těžká a nebezpečná. Moc se ale necení. "Jestli je průměrná mzda v republice dvacet tisíc, tak tu nemáme," vyvrací fámy o platech novodobých rytířů s motorovými pilami. "Mám tu práci ale rád. Dělám ji třináct let. Není to fabrika, a ještě jsem pořád v přírodě," usmívá se Skála.
Na rekreaci příště
Práci v šumavském parku si chválí také Josef Mrázek. "Je tu hezky, jen kdybychom nemuseli dělat," usmívá se muž z Jedlí u Zábřehu."Lidi sem nechodí a v létě tu budou houby a borůvky. V lese dělám šestatřicet let. Dvacet let s pilou, dvanáct let u lanovky a teď jezdím s traktorem. Když jsem jezdil po světě s lanovkou, dělal jsem pět let v Krkonoších. Na Šumavě ještě nikdy." Že nevidí rodinu, mu ani nevadí. "Děti už jsou z domova, tak co," pokračuje Mrázek. "Nejsou tu kolem ani žádný ženský, jen chlapi, tak se pak všichni těšíme domů na ty svý," směje se s ostatními. Dřevorubci tvrdí, že sranda musí být. "Na Šumavě je krásně, a věříte, že jsme tu prvně?" prozrazuje za všechny Skála. "Nebyli jsme tady nikdy na dovolené, ale přijeli teď na práci. Určitě se sem vrátíme, jenže bez pil," shodují se dřevorubci, než si nasadí přilby a vezmou do ruky motorové pily. Do podzimu mají na Šumavě co dělat.
