Národní park Podyjí bude mít počínaje lednem čtyři zóny ochrany místo dosavadních tří. Změna takzvané zonace parku vyplývá z novely zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 2017, platí pro všechny čtyři české národní parky. Počínaje lednem se mění zóny i v NP České Švýcarsko. U zbylých dvou národních parků, tedy u NP Šumava a Krkonošského národního parku, ještě nebyly vydány potřebné vyhlášky.
Nové vymezení zón podle mluvčího správy parku Davida Grossmanna žádné změny pro návštěvníky Podyjí nepřináší. „Je ale podkladem pro různé způsoby péče o jednotlivé části krajiny národního parku," uvedl Grossmann.
V zóně přírodní a v zóně přírodě blízké, které jsou například v lesích na Vranovsku nebo na svazích říčního údolí, tak bude příroda ponechána především samovolnému vývoji. Krajinu v zóně soustředěné péče, jako například vřesoviště nebo údolní louky, budou správci parku nadále ovlivňovat kosením či cílenou pastvou. V zóně kulturní krajiny jsou zase vymezeny především zastavěné plochy využívané lidmi.
Dosud platily zóny první, druhá a třetí podle stupně ochrany. Nově dohodnutá zonace bude platit nejméně následujících 15 let.
„Jedná se o jasný design péče o chráněné území Národního parku Podyjí, který vychází z nové právní úpravy a přitom respektuje dosavadní směřování péče o ně. Ctí základní principy ochrany národních parků, především podporu přírodních procesů na většině jeho území. Zároveň zajišťuje návaznost na obdobné způsoby ochrany přírody v rakouském Národním parku Thayatal, se kterým územně souvisí," uvedl už dříve ředitel Správy Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.
Zóna přírodní a přírodě blízká se tak budou v následujících letech rozkládat na zhruba 60 procentech území národního parku, což je podle ředitele nejvyšší podíl ze všech národních parků v České republice.
Vyhláška, která zóny Podyjí upravuje, vyšla ve sbírce zákonů na začátku října. Naplnila se tak procedura schvalování.
Národní park Podyjí je s rozlohou 63 kilometrů čtverečních nejmenší ze čtyř českých národních parků a jediný na Moravě. Vznikl v roce 1991. Spolu s Lednicko-valtickým areálem patří k nejnavštěvovanějším místům Jihomoravského kraje, je oblíbený pro možnosti pěší a cyklistické turistiky.
