Zdroj: Právo
Datum: 17.08.2007
Autor: Libor Ambrozek
Rubrika: Publicistika
Polemika
Jihočeský hejtman Jan Zahradník (ODS) není spokojen s tím, že se v Národním parku Šumava konečně ponechá malé území přírodě, kde se polomy nevytěží. Chce, aby vláda nebo parlament znovu jednaly o tom, co je na Šumavě veřejným zájmem.
Vláda už o této věci jednou jednala a vyhlásila Šumavu v roce 1991 národním parkem. Nevidím důvod toto rozhodnutí měnit. Myšlenka, že by parlament nebo vláda měly rozhodovat, ve které rezervaci či národním parku se má těžit dřevo a hubit kůrovec, je dost bizarní. Od toho tu máme řadu odborných institucí.
Hejtman Zahradník má nicméně ve středečním Právu pravdu v tom, že lednový orkán Kyrill nám nedává na výběr. Buď všechny polomy vytěžíme a vytvoříme na hřebenech Šumavy další obrovské holiny, které bude dál rozšiřovat vítr a které budeme s obtížemi nákladně znovu zalesňovat.
Tak jsme to dělali dosud. Čím víc jsme těžili stromy napadené kůrovcem a přitom otevřeli lesy větru, tím větší plochy lesa smetly nejbližší vichřice. Dost nevydařený experiment.
V sousedních Boleticích navíc vidíme, že těžké stroje při těžbě polomů způsobí erozi, zničí lesní půdu a poškodí les víc než napadení kůrovcem.
Druhá možnost je, že ponecháme v nejvyšších polohách Šumavy polomy ležet. Sice se rozmnoží kůrovec, ale padlé kmeny zabrání erozi půdy a pod ochranou suchých stromů vyroste nový les. Zadarmo.
Přirozenému zmlazení mladých stromků se tu daří mnohem lépe než na holinách. Stojící souše navíc fungují jako větrolam před nezasaženými porosty. Tak to dělala příroda po tisíciletí, dokud člověk nevzal do ruky pilu a sekeru.
Proti kůrovci je potřeba zasahovat na okraji národního parku, aby nenapadl okolní hospodářské lesy. Je paradoxní, že jihočeskému hejtmanovi vadí, že se v jádru národního parku nevytěží 133 000 m3 dřeva, a přitom je mu úplně jedno, že ve státních a vojenských hospodářských lesích okolo národního parku nestihli zpracovat daleko větší množství polomů, kde se kůrovec rozmnoží.
Cílem národních parků je obnovit alespoň na malé části země nedotčenou přírodu. Proč se hejtman Zahradník nechce smířit s tím, že zde uvidí také suché stromy? Obklopují nás totiž hospodářské lesy, ve kterých lesníci odstraňují každou soušku. Pohledu na odumírající stromy jsme odvykli. A tak je naše představa "správného" lesa na hony vzdálena tomu, jak přirozený les doopravdy vypadá.
Pralesů, kde stromy rostou, umírají a rozkládají se, je u nás jen několik. Proto pohled na suché stromy v šumavském národním parku skutečně řadu lidí může udivit. Raději je podřízneme a odvezeme na pilu, abychom se na ně nemuseli dívat? Pařezy jsou jihočeskému hejtmanovi milejší? To ale opravdu není řešení pro národní park.
O autorovi: Libor Ambrozek, Autor je poslanec KDU-ČSL a předseda Českého svazu ochránců přírody)
