Šumava – Kácení stromů v dosud bezzásahových zónách Národního parku Šumava je teď v rukách ministra životního prostředí Tomáše Chalupy. Ředitel správy parku Jan Stráský mu v úterý poslal návrh na těžení stromů napadených kůrovcem v celkem 12 lokalitách, kde se dosud netěžilo. „Znamená to, že by se těžilo asi v třetině prvních zón a v části druhých zón. Nejedná se o vytěžení prvních zón, ale o výběrovou těžbu,” řekl Stráský s tím, že všechno závisí na rozhodnutí ministra Chalupy.

Podle mluvčí Michaely Jendekové ministerstvo životního prostředí očekává, že Stráský předloží jasný, zcela konkrétní návrh postupu včetně odůvodnění. „Tento návrh bude podroben oponentnímu odbornému posudku. Teprve poté bude rozhodnuto o tom jak, kde a jakým konkrétním způsobem postupovat proti tomu, aby Šumavu neničil kůrovec,” řekla Jendeková.

Kolik kubíků dříví napadeného kůrovcem se bude těžit, se podle Stráského nedá spočítat. „To nespočítala správa ani loni, ani předloni, my se o to budeme pokoušet, ale nejdříve se musí schválit ta místa, kde se bude těžit, a kde se dosud netěžilo,” uvedl.

Vedle těžby chce ředitel Stráský v boji proti kůrovci použít i chemii. „Chemie se určitě bude používat tam, kde to bude povoleno, ale určitě ne v první zóně, kde se to nedělá a dělat nebude,” ubezpečil. „Půjde o letecké i neletecké postřiky,” uvedl.

Chemický postřik proti kůrovci by byl podle vědců odůvodněný v hospodářském lese, pokud by hrozily velké národohospodářské škody. V národním parku je ale lesní ekosystém předmětem ochrany, použití insekticidu je neodůvodněné. „Insekticidy by pozabíjely všechen hmyz. Aby byl účinný proti kůrovci, musel by se dostat pod kůru, při leteckém postřiku ho většina uvízne na jehlicích v korunách,” řekla Hana Šantrůčková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Obranný plán proti kůrovci, který vytvořila pracovní skupina vedená píseckým lesníkem Josefem Vovesným, byl podle Stráského připomínkován na správě parku, nyní už ředitelův návrh opatření putoval na ministerstvo životního prostředí. Ze zákona nelze lesy v NP zařazovat do kategorií lesů hospodářských a zásahy proti škůdcům musí povolit ministerstvo.

Vyjmenovat oněch 12 míst je teď podle Stráského zbytečné, protože není jasné, zda tam ministr těžbu povolí. Jedná se především o lokality v západočeské části Šumavy.

Návrh obranných opatření proti kůrovci v nejcennějších partiích parku pracovní skupina Stráského měla hotový za 16 dnů. „Museli jsme zmapovat celou Šumavu znovu. Štěstí bylo, že expertní skupina hejtmanů to dělala před 3/4 rokem, tak se to znovu jenom prošlo, a teď máme sestavu pozemků, území, rozsahů, kde se bude muset zasahovat jinak než včera,” uvedl Stráský.

Ke Stráského plánům se skepticky staví vědci, velmi tvrdě je zkritizovali ekologiští aktivisté, kteří do dění na Šumavě zasahují velmi často.

„S výjimkou sociálního demokrata Miloše Kužvarta dosud žádný ministr nepovolil kácet v prvních zónách parku. Jak dopadla takzvaná výběrová těžba, dnes všichni víme. Stromy, které nepokáceli dřevorubci, posléze smetl vítr, takže tam dnes jsou rozsáhlé holiny. Ředitel Stráský promění další kopce na Šumavě v holé, nehostinné pláně,” uvedl například Jaromír Bláha z Hnutí Duha a dodal: „Návrh stříkat insekticidy z letadel je doslova vyhlášení chemické války národnímu parku. Kůrovce, který žije pod kůrou, většina leteckého postřiku nezasáhne, zato zahubí veškerý ostatní hmyz a vodní živočichy. Tak potrhlý nápad, jako stříkat na kůrovce insekticidy z letadel, u nás zatím nikdo nedostal ani v komerčních lesích. Přitom na severní Moravě bylo v uplynulém desetiletí kůrovce více než na Šumavě. Viděl jsem les po takovém chemickém náletu na Slovensku. Na zemi ležela vrstva mrtvých mravenců, střevlíků a dalších brouků, z nichž někteří sami kůrovce hubí.”