Zdroj: Haló noviny
Datum: 28.07.2007
Autor: Lýdie GRECKÁ
Rubrika: ZE SVĚTA
Les patří společnosti. pro lidi je příliš důležitý, a proto i mezinárodní fóra zdůrazňují, že se o něj nemůže starat jen jedna skupina nárokující si svou pravdu. Odborníci se shodují, že je třeba hledat způsob jak sladit názory různých skupin s různými názory a především zájmy. Z přírody nelze vytloukat výkupné.
Na Slovensku vznikl spor nejdříve mezi lesníky a skupinami ochranářů o těžbu kalamitního dřeva v Tatrách, který jako všechno, byl okamžitě zpolitizován. Postupně, čím víc složek do něj vstupovalo, se stával nepřehledným. Lesníci byli ochranáři zatlačeni do pozice škůdců Tater, kteří pomáhají nejmenovaným skupinám zpeněžit tatranské neštěstí. Pro lesníky názory ochranářů o zastavení těžby kalamitního dřeva napadeného kůrovcem byly nepřijatelné. Vycházely ze zkušenosti záchrany Bavorského lesa, kde po kalamitě ponechali samovývoji jen malou část lesa, kterou kůrovec okamžitě sežral. Zabránili, aby přemnožený kůrovec zničil celý les.
Asi je namístě připomenout, že lesníci v SR byli zakladateli a vyhlašovateli národních parků a jejich zásluhou si slovenské lesy na chráněných územích zachovaly původní charakter. Slovenská sdružení ochranářů nerespektovala jiné názory, celou věc pohnala až do sídla Evropské unie. Lesům vznikla dvacetimilionová škoda.
Po bouřlivých protestních projevech ochranářů se nakonec státním institucím povedlo dostat za jednací stůl všechny znesvářené skupiny a najít přijatelný kompromis, který by za Dzurindovy vlády neprošel. Čekalo se na něj dva roky. Ustoupil stát, lesníci, ochranáři a soukromí vlastníci. Stát navrhuje zvýšit plochu území Vysokých Tater bez zásahu lidské činnosti na 39 tisíc hektarů půdy. Je to více o osm tisíc než dosud. Důležitá bude dohoda státu se soukromými vlastníky o náhradu jejich újmy nejen za pozemky, ale i omezení lovu zvěře. Odstřel jelena např. stojí i 200 tisíc korun.
Za čím do Tater
Tatry mají sloužit cestovnímu ruchu, rekreaci, léčbě, sportu a ochraně přírody. Budou rozděleny do pěti zón ochrany. Proti problémové výstavbě lyžařských středisek, zahrnujících plochu 1700 hektarů, neprotestují ani ochranáři. Ztrojnásobí se rozloha sjezdovek a restaurací na hřebenech hortak, jako je to v Alpách. Zvýšený turistický zájem o Tatry vyžaduje zkvalitnění a rozšíření sjezdovek, ubytovacích i restauračních služeb. Vzniknou dvě nová střediska nad Tatranskou Lomnicí a Starým Smokovcem. Milionové investice do nich vloží finanční společnost JT. Budování sjezdovek a vleků bude zařazeno do zony C, která odpovídá dnešnímu třetímu stupni ochrany a je povinností investorů dohodnout se o výstavbě s ochranáři.
Spor mezi lesníky a ochranáři se ze dřeva přenesl na medvědy. Lesníci jsou pro jejich regulaci, ochranáři by ponechali nárůst šelem přirozenému vývoji. Skutečnost, že medvědům se v posledních letech ve slovenských horách velmi dobře daří a jejich počet dosahuje kolem 600, by nebyl zneklidňující. Ovšem jejich chování je pozorováno s obavami. Stále více navštěvují zalidněná střediska, vybírají kontejnery u hotelů a restaurací. Televize uvedla malého medvídka, který si bez zábran přisedl k občerstvujícím se polským turistům a sebral jim jídlo. Navštívil i interiér koliby a podal pracku překvapenému majiteli. Houbaři by rovněž mohli vyprávět o zážitcích s medvědy, které pro ně nemají vždy šťastný konec. Celoživotní následky nejsou ojedinělé, spíš naopak. Někteří odborníci zpochybňují snahu ochranářů ponechat za každou cenu přirozený vývoj. Podle nich to svědčí o nízké odborné úrovni protestujících, kteří považují za svou agendu postavit se za každou cenu proti všem navrhovaným řešením odbornými kruhy.
Lesní zákon nepřijatelný pro opozici
Poslanci většinou hlasů přijali nový lesní zákon, který pobouřil opozici. Návštěvníci lesů na kolech, motorkách a v terénních vozidlech mají omezený vstup a mohou se pohybovat jen po vyznačených lesních cestách. Majitelé lesů mohou těžit 20 % dřeva bez povolení. Opatření má zabránit rušení klidu zvěře, zamezit plundrování dřevin, rostlin a potravy pro zvěř. Zejména sezonní nájezdy sběračů hub a lesních plodů pro komerční potřeby zanechávají v lesích trvalé následky. Stálým nezákonným vyrubáváním stromů Romy trpí Slovenský ráj.
Odporo pozice proti zákonu je natolik silný, že Mikuláš Dzurinda, jenž je považován za jejího vůdce, požádal prezidenta o setkání, aby ho přiměl ke vrácení zákona zpět do parlamentu. Prezident nepovažoval za nutné Dzurindu přijmout. Dzurinda, milovník cyklistiky, tedy vyzval Ivana Gašparoviče, aby se zúčastnil protestní jízdy na kolech od prezidentského paláce na Děvín v době cyrilometodějských oslav. Opět neuspěl, protože prezident neshledal žádnou souvislost lesního zákona s cyrilometodějskou tradicí.
Lýdie GRECKÁ
