Podle kvalifikovaného odhadu odborníků z oborového klastru Česká peleta se v tuzemsku letos vyrobí asi 300 000 tun dřevních pelet. Ve srovnání s předchozím rokem jde o čtvrtinový nárůst. Ačkoli je většina v Česku vyrobených pelet určena na export, roste i tuzemská spotřeba. Čeští zákazníci využijí asi třetinu místní produkce certifikovaných pelet a zájem o tohle ekologické palivo roste.
„Ceny certifikovaných pelet EN Plus se pohybují na úrovni zhruba 5500 Kč za tunu. Od loňska se jejich ceny téměř nezměnily. Obecně je však pelety výhodné nakupovat před začátkem topné sezony, lze tak ušetřit zhruba 10-15 % ceny," popsal vývoj cen pelet na českém trhu Vladimír Stupavský, předseda klastru Česká peleta. Na trhu lze nyní koupit mírně levnější necertifikované pelety a dřevní pelety s certifikací EN Plus. „Základní výhoda certifikovaných pelet je v tom, že zákazník při nákupu nemusí sledovat jejich parametry, jako je výhřevnost či množství zbytkového popela," doplnil Vladimír Stupavský.
Růstu zájmu o topení peletami a kusovým dřevem se přizpůsobují také prodejci otopné techniky. Na trhu najdete nejen výkonné kotle na biomasu, ale též menší kotle s nižším výkonem určené pro nízkoenergetické domy. Podle odborníků by si lidé měli dávat větší pozor na jejich účinnost. Zejména v souvislosti s tzv. Kotlíkovými dotacemi se objevily pochybnosti o reálné účinnosti některých kotlů od zahraničních výrobců. Ty ale Ministerstvo životního prostředí ČR, které má Kotlíkové dotace na starosti, vyvrátilo, opatrnost je ale stále na místě. Asociace podniků topenářské techniky nepovažuje problém s reálnou účinností některých kotlů na tuhá paliva za systémově vyřešený a chce spolupracovat na „nastavení takových podmínek na trhu, aby se podobné pochybnosti kolem některých výrobků neopakovaly".
Velkou výhodou kotlů na pelety je otočná retorta, kterou však nabízí pouze několik výrobců. Díky ní kotel lépe spaluje palivo a umožňuje mnohem snadnější údržbu a čistění. Komfort obsluhy zvyšuje i možnost automatického zapalování kotle. Lidé také často podceňují komín a jeho parametry. „Dnešní úsporné kotle na tuhá paliva mají až o 150 °C nižší teplotu spalin a tomu musí být komín přizpůsoben. Jde hlavně o rozměry spalinové cesty a odolnost komínové vložky proti kondenzátu," upozornil Roman Švantner ze společnosti ENBRA. Mnoho lidí též zajímá případná možnost úpravy peletového kotle na spalování jiných paliv - třeba kusového dřeva. Stále větší oblibě se mezi stavebníky těší pasivní domy s velmi nízkými nároky na vytápění. Ty se většinou vytápějí tepelnými čerpadly nebo elektrokotlem. Lidé se ale v těchto moderních domech často nechtějí, a ani nemusejí vzdát pohledu na oheň v krbu. „V pasivních domech se vytápění biomasou používá hlavně jako doplňkový zdroj tepla a dekorace. Krb nebo krbová kamna na pelety ale mohou pomáhat s ohřevem teplé vody v domě," popsal možnosti přitápění pasivních domů peletami Jiří Beranovský z poradenské společnosti Ekowatt. Spalování pelet proto už není jen doménou klasických teplovodních kotlů, ale na trhu se objevují třeba pokojová krbová kamna s integrovaným zásobníkem na pelety a automatickým přikládáním.
Mění se rovněž způsob distribuce pelet. Nejoblíbenějšími sice zůstávají 15kg sáčky složené na paletě, podle klastru Česká peleta však roste obliba rozvozu pelet cisternou a jejich následné foukání do skladu u zákazníka. Tento způsob distribuce je běžný třeba v Německu či Rakousku a populární začíná být i u nás. Vyžaduje však skladovací prostory v domě. Orientačně je nutné počítat se zásobníkem o objemu zhruba 9 m3, který pojme 5 tun pelet - tedy průměrné množství na jednu topnou sezonu pro běžný rodinný dům.
