Práci komplikuje kloubnatka smrková a lesní zvěř.
Ústecký kraj – Obnova lesů v Krušných horách po imisní kalamitě z minulého století je v polovině. Potrvá ještě 20 let, než poškozené porosty nahradí lesníci původními dřevinami. Práci jim komplikuje kloubnatka smrková, což je houbové onemocnění, a lesní zvěř, která okusuje mladé stromky. Práce na obnově porostů novinářům představili zástupci Lesů ČR. Podnik investoval v Krušných horách 2,5 miliardy korun a stejnou částku ještě potřebuje.
Ovzduší znečištěné průmyslem zničilo rozsáhlou oblast krušnohorských lesů v 70. a 80. letech minulého století. „Zničeno bylo zhruba 70 procent lesů," uvedl krajský ředitel Lesů ČR Zdeněk Růžek. Silně poškozené a odumírající stromy tehdy lesníci nahradili odolnějšími dřevinami, jako je smrk pichlavý, bříza bradavičnatá a modřín opadavý. „Byly to stromy nepůvodní, které nebyly zvyklé na horské prostředí, proto se postupně rozpadají a navíc smrk likviduje kloubnatka smrková," řekl Růžek.
Právě lesy v Krušných horách jsou kloubnatkou napadené nejvíce v zemi.
„Proto jsme museli urychlit obnovu, která byla původně naplánovaná na 60 až 70 let," uvedl lesní správce z Litvínova Pavel Rus. Rychleji to ale už podle něj nejde.
„Nemůžeme vykácet všechny stromy najednou, protože bychom způsobili ekologickou havárii," uvedl Rus.
Rozšíření kloubnatky je na druhou stranu podle Rusa dokladem toho, že se na severu Čech vyčistilo ovzduší. Právě síra bránila rozvoji houbových onemocnění.
„Kloubnatka postihla veškeré pichlavé smrky v celých Krušných horách, to je jasným dokladem toho, že odsíření je perfektní," uvedl Rus. Strom napadený kloubnatkou umírá zhruba sedm let. „Do lesů vracíme takzvanou Hercynskou směs, tedy smrk ztepilý v kombinaci s bukem lesním a jedlí bělokorou," řekl Růžek. V nižších nadmořských výškách lesníci vysadili listnáče.
Následky kyselých dešťů se naopak dodnes projevují v půdě. Loni začaly lesy s leteckým vápněním. Do půdy se tak vracejí důležité prvky vyplavené kyselými exhalacemi. „Vápní se 4 500 hektarů lesa, v červnu má být hotovo. Výrazně se tím zlepší kvalita půdy," uvedl výrobně technický ředitel Lesů ČR Václav Lidický.
Velké potíže působí také lesní zvěř, která okusuje stromky. Škody za loňský rok v Krušných horách vyčíslili lesníci na dva miliony.
Většinu nákladů na výsadbu stromků hradí společnost z vlastních zdrojů, část tvoří dotace. Lesy ČR v Krušných horách obhospodařují zhruba 60 procent lesů, žádat o peníze budou znovu také Evropskou unii. Mezi nejnákladnější položky patří stavba oplocenek, které chrání stromy před zvěří.
Ministři životního prostředí a zemědělství dostali na podzim v Ústí nad Lanem na výjezdním zasedání vlády za úkol předložit vládě do letošního 1. listopadu program revitalizace Krušných hor. Strategický dokument, který se týká zalesňování hor v Ústeckém a Karlovarském kraji, odborníci připravují.
