Radějov, Tvarožná Lhota – Oblast dnešní Obory Radějov byla součástí života obyvatel okolních obcí ještě před jejím vznikem. K místu mají blízký vztah.„Vzpomínámsi, že jsem tam chodívala randit. Žádné překážky tam nebyly. Naopak si pamatuji, že tam bývalo velmi krásně," řekla starostka Tvarožné Lhoty Martina Bílová. REZERVACE A OBORA. Přírodní rezervace Kútky v Bílých Karpatech vznikla v roce 1987 a dnes je součástí Obory Radějov. Předmětem ochrany rezervace bylo společenstvo bělokarpatských luk. Obora Radějov byla založená za účelem chovu nepůvodní daňčí zvěře. Za honitbu byla uznaná v roce 1993, majitelem se staly Lesy České republiky, které oboru pronajímaly. Podle závěru šetření zástupkyně ombudsmana Jitky Seitlové byla založená nelegálně. „Městský úřad Veselí nad Moravou ani orgány ochrany životního prostředí neučinily žádné kroky proti nevhodným vlivům obory v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a na území Kútek. Úřad nesplnil svoji povinnost v okamžiku, kdy bylo zřejmé, že vliv zvěře na přírodu je již značně ničivý. Nevyužil možnosti rozhodnout o snížení jejích stavů," uvedla Seitlová.
DAŇČÍ MASAKR. Na začátku roku 2009 musel tehdejší nájemce a dnešní majitel vybít stovky daňků. Voboře jich bylo více než tisíc, zatímco jich mělo být podstatně méně. „Byla to jeho neprofesionalita. Není lesákem ani myslivcem, pouze lovcem. Mohla za to i stání správa," řekl předseda mysliveckého sdružení Nimrod Tvarožná Lhota Josef Hrbáček. Podle něj byl v oboře falešně vykázaný lov na snížení stavů. Žádný daněk nezemřel, což mohlo vést k jejich přemnožení.
Hrbáček svá slova dokládá protokolem z roku 2006, podle něhož na Městský úřad ve Veselí nad Moravou předal sto pětačtyřicet plomb, které nájemník obory vykázal jako použité v letech 2003 až 2005. Tyto plomby se používají na označení zastřelené zvěře.
SPORNÉ OPATŘENÍ. Po roce 2009 přešla obora do soukromého vlastnictví. Lesy ČR směnily pozemky v oboře za jiné. V roce 2014 začalo platit opatření, které až do roku 2023 neumožňuje tři a půl měsíce v roce vstup do obory. Tvarožná Lhota, Radějov a někteří místní obyvatelé měli k opatření celkem sedm námitek. Dalších osm připomínek měla Strážnice a Hnutí Duha. Všechny se dočkaly zamítnutí. Opatřením se nyní zabývá Krajský soud v Brně. Obora ale podle Seitlové možná ani neexistuje. „Vzhledem k nevyjasněným vlastnickým vztahům k honebním pozemkům a k nejasnému způsobu jejich začlenění do obory lze mít za to, že obora zanikla ze zákona k 31. březnu 2003," zaznělo ve zprávě Seitlové.
