Dobro došli!
V nezřízené touze po všeobjímající dokonalosti stále více a více zaplevelujeme náš právní systém ustanoveními, která řeší vztahy, které by stát vůbec řešit nemusel a v prvé řadě vůbec neměl!
Při pohledu na naše lesnické zákonodárství si vždy uvědomím, jak jednodušší to má bavorský či rakouský vlastník lesa, když v zákoně má uvedenou povinnost oznamovat těžbu přesahující 0,50 ha a čím jednotlivá oznámení může nahradit, a kolik opičáren musí absolvovat český, když v zákoně má uvedenou povinnost zadat vyhotovení LHP, případně pro něhož je vyhotovována LHO. Jak málo možností pro bavorského či rakouského úředníka a jaký obrovský manévrovací prostor pro českého!
Jak jsem psal zde již dříve - hospodářské úpravě lesů se stala ta nejhorší věc, která ji mohla potkat - byla uchopena státem a zadrátována do paragrafů. Už to není pomůcka vlastníka lesa, stal se z ní nástroj dohledu.
Ano, za socíku v době státního užívacího práva k (téměř) všem lesům neměl stát jinou možnost, jak vyjádřit svoji hospodářskou vůli, než ji vtělit do paragrafů. Naše ministerská vrchnost si jaksi neráčila uvědomit, že už delší dobu ne všechny lesy jsou státní a že nařizování ostatním lesům bobtnajícími prováděcími předpisy může už být mimo zákonný rámec.
Bohužel v tomto zhusta selhávají i lesáci, kteří na místo toho, aby se rozpomněli, co se učili na lesnických školách a používali mozek, čekají na předpisy, aby se jimi alibisticky řídili, byť by to bylo v rozporu se zdravým rozumem.
Jestli chcete něco zničit, nechte zmocnit se toho úředníka.