Těmito nucenými zásahy mohlo vzniknout až 2778 hektarů holých ploch. Lesy Vysočiny jsou tento rok hmyzími škůdci postiženy asi nejvíc v Česku. Rychlé odlesňování má dopad na krajinu, uvedl v tiskové zprávě ředitel havlíčkobrodského inspektorátu Jan Panský.
„Takto výrazná změna v lesních porostech má pak mimo jiné samozřejmě negativní vliv i na zadržování a vodní režim v půdě, větrnou a vodní erozi, změnu mikroklimatu a podobně," uvedl Panský.
Objem dřeva poškozeného hmyzem podle Českého statistického úřadu na Vysočině za celý minulý rok představoval 540.220 metrů krychlových. V meziročním porovnání se už tehdy jeho množství více než zdvojnásobilo. Například v roce 2014 byla těžba dřeva poškozeného hmyzem na Vysočině necelých 42.000 metrů krychlových. Celkově loni lesníci v kraji podle statistiky vytěžili přes 1,8 milionu metrů krychlových dřeva.
Zhoršování stavu lesů Vysočiny podle inspekce ovlivňuje kromě klimatických změn i skladba lesů; postižené porosty byly zakládány před zhruba 80 lety. „Dnešní skladba lesů na Vysočině je tak zastoupena převážně jehličnatými dřevinami, především smrkem ztepilým, jehož podíl v rámci všech dřevin se blíží 80 procentům," uvedl Panský.
Smrky oslabené suchem napadá hlavně lýkožrout smrkový a další druhy hmyzu ze skupiny kůrovcovitých. V letošním suchém a teplém roce se rychle množili. ČIŽP působí v oblasti lesního hospodářství jako kontrolní orgán, vlastníkům lesů se podle dnešní tiskové zprávy snaží předávat i potřebné informace.
Odpovědnost za stav lesa má ale jeho vlastník.
