Přemysl ČECH, moderátor
Odlesňování se nevyplácí. Kromě hrozby pro životní prostředí totiž poškozuje i ekonomiku. Potvrzuje to nejnovější studie programu pro životní prostředí OSN, která se zaměřila na Keňu, ta kvůli vykáceným lesům přichází ročně v přepočtu víc než o 1 miliardu 300 milionů korun.
redaktorka
Tato keňská továrna vyrábí pastelky a tužky ze starých novin, chce tak ušetřit lesy před kácením a dát lidem práci.
Davies Saiyanka Ole KARESO, výkonný ředitel, Ecopencil
Tady v Africe klidně kácíme stromy a nemyslíme na následky. Chtěl jsem životnímu prostředí trochu pomoct a tak vznikl tenhle nápad.
redaktorka
Jenže podobných projektů je v Keni málo. Odlesnění je přitom v zemi závažný problém lesy už pokrývají jen 6 % území. Země tak trpí suchem, což má dopad hlavně na zemědělství, podle studie OSN keňské hospodářství kvůli odlesnění přišlo v roce 2010 o víc než 1 miliardu 300 milionů korun. O rok dřív dokonce skoro o 1 miliardu a půl.
Ibrahim THIAW, ředitel, oddělení pro životní prostředí, UNEP
Odlesněním navíc přijdete o celou šálu služeb, které les poskytuje. Třeba zdroje pitné vody a živá společenství, poškodí to i turistiku a domorodce, kteří tam žijí, les je prostě mnohem víc než jen stromy.
redaktorka
V zemi už dva roky platí zákon, podle kterého se má podíl lesa zvýšit na 10 %. Zatím se to nedaří. OSN proto vyzývá vládu k podpoře soukromníků, kteří by stromy vysadili pro podnikání a využili je třeba k produkci topiva. Příkladem je 65-letá farmářka Agnes. Z listů a dřevního odpadu vyrábí alternativu uhlí.
Agnes KOSENOVÁ, keňská farmářka
Les je potřeba, protože bez něj nezaprší a bez deště nic nevypěstujete. Kde bychom pak brali jídlo.
redaktorka
Keňa má pět původních lesních porostů, k jejich poškození v minulosti přispělo nelegální stěhování lidí. Těžba dřeva, pěstování marihuany i chov dobytka.
