Během posledních let postihla zemědělce v Pardubickém kraji řada neočekávaných událostí - povodně, orkán Kyrill, vichřice Emma, ptačí chřipka a červnová ničivá bouřka. Škody šly do stovek milionů korun. Opoziční sociální demokraté kritizují před podzimními krajskými volbami koalici ODS a KDU-ČSL, že se nestaví ke kalamitám na soukromých pozemcích nijak příkladně, zjistila ČTK.
"Je s podivem, jak málo byla dosud diskutována otázka vzniku fondu nepojistitelných škod či chcete-li rizikového fondu. Je totiž jedno, jak budeme fond nazývat, ale záleží na tom, jak bude financován a jak bude fungovat. V tomto směru nebyla využita možnost zákonodárné iniciativy kraje," řekl ČTK šéf Krajské agrární komory Václav Kroutil, který kandiduje jako nestraník za ČSSD a současně je stínovým krajským radním pro venkov a zemědělství.
Příkladem jsou podle Kroutila zemědělci, kteří sice zničenou úrodu dostanou podle sjednané pojistky zaplacenou od pojišťovny, jenže sesuvem půdy přišli o nejcennější část pozemku a to jim nikdo nenahradí. Ztráty utrpí i obce, kterým nízký rozpočet nedovoluje pojistit lesní pozemek proti požáru nebo vichřici.
"Přijde nečekaná katastrofa, které se nedalo zabránit, a obci zůstane poničený pozemek bez jakékoli náhrady," uvedl Kroutil.
První náměstek hejtmana a lidovecký lídr Koalice pro Pardubický kraj Roman Línek ČTK řekl, že kraj nemůže suplovat pojišťovny, navíc fond, který řeší pomoc obcím a organizacím zřizovaným krajem, už dávno existuje.
"Veřejná služba není pojišťovna. Když se nepojistitelný soukromý majetek bude řešit z veřejných peněz, znamená to méně peněz do školství, zdravotnictví a tak dále. To není v silách regionálních rozpočtů," uvedl Línek. Z fondu se naposledy přispělo například obcím na Chrudimsku, které nejvíc zasáhla červnová bouřka, šlo celkem o 200.000 korun, dodal Línek.
Červnová bouřka na řadě místech poničila zemědělcům polovinu až celou úrodu. Kvůli výpadkům proudu utrpěly ztráty i producenti živočisné výroby. Například společnost ZEAS ze Starého Hradiště vyčíslila škodu na 25 milionů korun, od pojišťovny dostane zhruba polovinu. Se ztrátou úrody na 800 hektarech se bude firma vyrovnávat asi rok, řekl ředitel podniku Vladimír Řehounek.
"Pokud dojde ke katastrofám v zemědělství, na Slovensku stát zemědělcům finančně pomáhá, ačkoliv mají majetek pojištěný," řekl Řehounek, který iniciativu vzniku fondu vítá.
Pokud sociální demokratré uspějí ve volbách, tématem v oblasti zemědělství a venkova pro sociální demokraty bude i vznik krizového fondu. Krajská agrární komora, kterou Kroutil vede, už první řešení má.
"Hledáme způsob, jak získat pro nově vznikající fond i evropské peníze. Vycházíme ze zkušenosti, že už 12 států EU tuto problematiku na národní úrovni řeší," uvedl. Vzhledem k tomu, že se ale podle Kroutila dělají v rezortu zemědělství spíš škrty, měla by Česká republika využít předsednictví v EU a vznik fondu navrhnout.
Velké nasazení si vloni vyžádal výskyt ptačí chřipky, která se v minulosti vyskytovala pouze u volně žijících ptáků. V Pardubickém kraji se poprvé objevila v uzavřených chovech drůbeže. Ještě nikdy se ptactvo kvůli nákaze nelikvidovalo ve velkém jako loni. Nejprve se usmrcovala drůbež ve speciálních plynových kontejnerech, později se zaplynovaly celé haly, což se ukázalo jako méně pracné a rychlejší.
Likvidace opeřenců znamenala nasazení stovek lidí a 403 odpracovaných hodin. Na farmách v Tisové, Noříně, Kosoříně, Netřebech, Zářecké Lhotě a Loučkách bylo vybito 171.397 kusů drůbeže, dalších 1917 ptáků bylo utraceno v malochovech v okolních vesnicích. Stát později na náhradách vyplatil přes 50 milionů korun, jen likvidace drůbeže stála přes deset milionů korun.
"Náhrady od státu byly dostatečné. Práci hasičů, vojáků i policie hodnotím velmi dobře, nepřetržitě pomáhali," řekl ČTK Jiří Mach, majitel firem Vajax a Mach drůbež, kde se ptačí chřipka vyskytla. Firma se podle něj vypořádala s obnovením chovu za dva až tři měsíce po události, dodal Mach.
Kromě neočekávaných událostí se zemědělství v Pardubickém kraji zejména nevypořádalo se ztrátovým chovem prasat. Od roku 2004 počet chovaných prasat klesá a snížil se zhruba z 200.000 na 148.000 kusů. Zemědělci se totiž potýkají s nízkými výkupními cenami masa, naopak ceny krmných směsí, ale i jiných vstupních nákladů, například nafty, rostou. Relativně lépe na tom mohou být podniky s rostlinnou výrobou, které si krmné směsi vypěstují. Z části farmám nejen s živočišnou výrobou pomáhají peníze z evropských fondů.
Rostlinná výroba v Pardubickém kraji loni předčila výsledky předchozí roku. Přesto nedosáhla na špičku, v které vévodil Královéhradecký kraj. S 4,67 tunami výnosu z jednoho hektaru vykázali pardubičtí farmáři nižší výsledky o 0,16 tuny. Chov skotu, koní se drží od roku 2004 zhruba na stejné úrovni, naopak stoupá počet chovné drůbeže a koz.
Lesníci se museli v minulých letech vypořádat z řadou kalamit, největší škody napáchala červnová bouřka na pozemcích státního podniku Lesy ČR. V Pardubickém kraji šlo asi o 230.000 krychlových metrů dřeva, z toho většinu poškodila na Chrudimsku, kolem 170.000 krychlových metrů, a u Damníkova na Orlickoústecku.
