Správa Národního parku Šumava (NPŠ) se snaží napravit škody na mokřadech, které vznikly do konce osmdesátých let jejich odvodňováním a vysušováním, a to vyšší těžbou dřeva či snahou o zlepšení půdy pro zemědělskou produkci.
„Tehdy si správci lesa a zemědělci asi úplně neuvědomovali význam bažin, rašelinišť a meandrujících potoků pro krajinu a následně pro nás samotné. Odvodnění několika tisíc hektarů mokřadů znamená milióny kubíků vody, které se v krajině nemohou udržet a akumulovat. Dnes bohužel vidíme, jak velká chyba se tehdy dělala," shrnul Právu současný stav ředitel NPŠ Pavel Hubený.
Ředitel připomněl, že mokřady nejen akumulují obrovské množství vody a v obdobích sucha fungují jako podmáčené ostrovy ve vyprahlé krajině, ale významně se podílejí i na ochlazování krajiny a brání jejímu přehřívání v horkých suchých obdobích.
Podle botaničky Ivy Bufkové je podpora zadržení vody v krajině dlouhodobou prioritou národního parku. „V devadesátých letech jsme začali s monitoringem a přípravou revitalizací a první změny v terénu se rozběhly v roce 1999. Za tu dobu se nám podařilo zpětně zavodnit přes 610 hektarů rašelinišť a dalších mokřadů," podotkla Bufková, v jejíž kompetenci je právě revitalizace mokřadů.
Podle botaničky je dnes už zpětně zavodněná plocha mokřadů schopná akumulovat zhruba o 210 000 kubíků více vody proti předchozímu, odvodněnému stavu. Některé z obnovených mokřadů měly dokonce v loňském kritickém období sucha více vody než v předchozích, vláhově příznivějších letech, kdy ovšem byly odvodněny.
„S revitalizacemi mokřadů jsme ale ještě zdaleka neskončili. Schválená a aktualizovaná koncepce z roku 1999 počítá se zavodněním asi 5000 hektarů mokřadů, z toho asi tisíce hektarů rašelinišť, a obnovením zhruba deseti kilometrů kdysi napřímených toků. Na to je třeba ale spousta peněz, protože náklady na revitalizaci jdou řádově do miliónů korun. Náročné jsou i samotné, většinou ruční práce, neboť technika jako bagry a podobně se používá pouze v nevyhnutelných případech," popisuje střízlivě současný stav i možnosti do budoucnosti Bufková.
Přestože se za dobu fungování národního parku v jeho vedení vystřídalo mnoho ředitelů, tento projekt kontinuálně pokračuje. „Je to logické, protože obnova a ochrana mokřadů je na Šumavě velmi důležitým prvkem k udržení vody. Jen v lokalitě Modravských slatí přírodní mokřady akumulují několik desítek miliónů kubických metrů vody. To jsou nesrovnatelně a mnohonásobně větší objemy, než jaké by přinesla čistě technická opatření v podobě obnovy pár malých vodních nádrží, které zde v minulosti sloužily k plavbě dřeva a které by byly schopné zadržet vodu v řádech jen několika desítek tisíc kubických metrů," charakterizoval stručně důležitost obnovy dalších mokřadů Pavel Hubený.
