OSTRAVA Pila v Návsí u Jablunkova skončila, další propouštěly zaměstnance a snažily se přežít s minimálními náklady. Zpracovatele dřeva drtily jeho vysoké ceny.
„Hodně problémů se odvíjí od ceny kulatiny. Ta je v regionu vysoká, ovlivňuje ji totiž přítomnost pily společnosti Mayr-Melnhof Holz v Paskově. Ta platí podstatně vyšší ceny, což si my, ale ani například tesaři nebo jiní řemeslníci pracující se dřevem, nemůžeme dovolit," přibližoval na začátku dubna loňského roku problémy majitelů pil František Mališ, majitel pily v Pržně.
O rok později se situace podstatně zlepšila.
„Po deseti letech se stalo, že cena kulatiny klesla," říká František Mališ. „Je to kvůli kůrovcové kalamitě, která se v Beskydech rozběhla, takže se těží hlavně kalamitní dřevo. Současně s tím mírně klesla i kvalita dřeva, ale na stavební dřevo to stačí."
Obdobnou zkušenost má i majitel Pily Ručka z Horních Tošanovic Ivan Ručka. „Pily fungovaly tak, že přežívaly, kůrovcová kalamita nás zachránila, celou situaci otočila."
Kalamitní stav v Beskydech potvrzuje i Eva Jouklová, tisková mluvčí společnosti Lesy ČR.
„Zatímco v roce 2014 byly v Moravskoslezském kraji kůrovcem napadeny stromy v objemu zhruba 370 tisíc metrů krychlových, v roce 2015 to už bylo 500 tisíc metrů krychlových."
A situace se přiostřuje, pro letošní rok lesáci počítají s tím, že se rozsah napadených stromů zdvojnásobí. „Riziko v oblasti stouplo pro rok 2016 přibližně dvojnásobně," odhaduje Eva Jouklová. „Ke skokovému nárůstu škod dochází od poloviny července následkem extrémního průběhu léta."
Horké a suché léto loňského roku kůrovci pomohlo, příznivá je mu také letošní zima. Proto se lesáci obávají, že se kůrovcová kalamita ještě zvětší.
To bude znamenat, že se na trh dostane převážně napadené dřevo.
V případě kalamity musí lesáci přednostně těžit napadené dřevo, to se započítává do celoročního objemu povolené těžby.
Těžba kalamitního dřeva ale neznamená, že se na pily dostanou jen nekvalitní, nepoužitelné stromy. „Obecně se dá říct, že pokud se napadené stromy kácí včas, ještě,zelené', není dřevo nijak výrazně poškozeno, laik by ani nepoznal, odkud pochází, a dá se použít jako stavební dřevo. Samozřejmě pokud se kácí už suché stromy, je kvalita dřeva horší," vysvětlil Radek Heczko, vedoucí provozu pily JEWA v Bystřici nad Olší.
Přednostní těžba napadených lesů se ale paradoxně projeví v menším množství kvalitního dřeva.
„Nezpracováváme dřevo jen pro stavebníky, ale soustředíme se na truhlařinu, pro kterou potřebujeme kvalitnější dřevo, proto jsme dříve neměli s jeho sháněním problém," vysvětluje majitel pily v Mořkově na Novojičínsku Jan Kyselý. „Kvůli kalamitě ale paradoxně máme větší problém sehnat kvalitnější dřevo jako duby a jasany, protože všichni těží napadené porosty. Naštěstí se nám to daří řešit dovozem z nedalekého Slovenska, kde není kalamitní těžba v takovém rozsahu." Kůrovcová kalamita se týká hlavně níže položených lesů.
„V centrálních Beskydech a Jeseníkách nejsou škody tak významné, těžiště poškození je soustředěno do nižších poloh," vysvětluje Eva Jouklová. „Problémy jsou hlavně v lesích Nízkého Jeseníku, Moravské brány, v předhůří Beskyd, na Krnovsku a Albrechticku," dokončila mluvčí.
