Plzeň 19. srpna (ČTK) - Nesouhlas s těžbou zlata na Šumavě i s prováděním přípravných průzkumných prací schválila dnes rada Plzeňského kraje. Reagovala tak na informace starostů Kašperských Hor a okolních obcí, podle jejichž informací se o průzkum lokality znovu snaží těžební firmy. ČTK to řekli hejtmanův náměstek pro regionální rozvoj Ivo Grüner (ČSSD) a krajský radní pro životní prostředí Václav Štekl (KSČM).

"S ohledem na to, že průzkumy a hlavně samotná těžba zlata by měly negativní dopady na životní prostředí této velmi cenné lokality, není podle vedení kraje vhodné tyto činnosti umožnit," uvedli.

"Šumava je z hlediska přírodních hodnot jednou z nejvýznamnějších částí Plzeňského kraje. Kromě národního parku a chráněné krajinné oblasti se zde nachází i ptačí oblast. Je to také významné prameniště vodních toků a chráněná oblast přirozené akumulace vod," uvedl kraj ve své dnešní rezoluci, kterou zašle starostům.

Bohuslava Bernardová, starostka Kašperských Hor, které jsou dlouhodobě středem zájmu těžařů, pořádá spolu s občanským sdružením Šumava nad zlato tuto sobotu od 13:00 na náměstí mítink odpůrců těžby zlata na Šumavě za účasti zástupců krajů, obcí, poslanců, senátorů a odborníků. Akci Pomozte Kašperským Horám krajští radní dnešním usnesením podpořili.

"Máme stejný názor jako mají všechny dotčené obce. Dělat pokusy s přírodou ve chvíli, kdy se snažíme o to, abychom ji uchránili (krajským návrhem zákona o Národním parku Šumava), je špatně. Plzeňský kraj a celá rada podporuje snahu šumavských obcí, aby se tam nekonaly žádné průzkumné práce a už vůbec ne těžba zlata," řekl Grüner.

Plzeňský kraj podle Štekla v územním plánu s žádnou těžbou ani průzkumy na Šumavě nepočítá a nikdy by k tomu nedal svolení.

"Hrozba další devastace Šumavy, tentokrát v souvislosti s požadavky těžebních společností na stanovení průzkumného území pro vyhledávání ložisek zlata a wolframu a jejich následné těžby, mě vede k prosbě o Vaši účast na tomto setkání," uvedla Bernardová na pozvánce na sobotní akci. "Vzhledem k zamýšlenému způsobu těžby nejde jen o Kašperské Hory, okolní obce a devastaci jejich okolí. Jde také o zachování kvalitní pitné vody pro místní občany i pro občany žijící ve vnitrozemí," uvedla. Starostka požaduje, aby z připravovaného horního zákona nezmizel zákaz těžby pomocí kyanizace, jak je v jeho návrhu, a aby se zlatem a wolframem nemohlo být nakládáno v rozporu s deklarací strategických zásob a deklarací o zachování těchto nerostů dalším generacím. Dále se snaží prosadit, "aby ministerstva nepostupovala nekoordinovaně".

Podle dřívějších odhadů je v lokalitě přes 120 tun zlata v údajné hodnotě 130 miliard korun.