Výběr informací o chráněných krajinných oblastech (CHKO) v ČR (1. července vznikne na soutoku řek Moravy a Dyje nová CHKO Soutok):
- Chráněná krajinná oblast Soutok bude 27. chráněnou krajinnou oblastí vyhlášenou na území ČR. Po roce 1990 bylo před ní vyhlášeno šest CHKO: Litovelské Pomoraví (1990), Broumovsko (1991), Železné hory (1991), Poodří (1991), Český les (2005) a Brdy (2016). S rozlohou 120 kilometrů čtverečních patří Soutok mezi menší CHKO v ČR - největší Beskydy mají 1160 a naopak nejmenší CHKO Blaník jen 40 kilometrů čtverečních. Podobně velká jako Soutok je CHKO Český kras s rozlohou 132 kilometrů čtverečních.
- Nejstarší je CHKO Český ráj z roku 1955, hlavním motivem pro jeho vyhlášení byla zejména členitost krajiny se skalními městy, rostlinnými a živočišnými společenstvy. Jako druhý získal tento status Moravský kras o rok později. K vyhlášení chráněné krajinné oblasti sahá stát v případech, kdy tato kategorie pokrývá potřeby tam, kde je vhodné chránit především krajinu dlouhodobě ovlivněnou působením člověka jako celek.
- Ministerstvo životního prostředí nyní také chystá vyhlášení CHKO Krušné hory, proces začal loni v červenci. Rozlohou zhruba 1200 kilometrů čtverečních to bude největší chráněná krajinná oblast v zemi. S tímto krokem ale nesouhlasí třeba Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR, podle něhož jsou cenné lokality už nyní dostatečně chráněné. Lesů, které nepatří státu, je podle sdružení v tomto území přibližně třetina. Výhrady má i samospráva.
- Krušné hory jsou nyní jediným horstvem v ČR, které nemá ucelenou ochranu. Přitom reprezentuje i v Evropě se řídce vyskytující typ krajiny „vysoko položených plošin“, která se zde vyznačuje poměrně velkým podílem přírodě blízkých ekosystémů, a to i přes dlouhodobé využívání člověkem (důlní činnost od středověku, jejíž pozůstatky jsou zapsány na seznam kulturního dědictví UNESCO jako Hornická kulturní krajina Erzgebirge/Krušnohoří) a značné plošné změny vegetace způsobené člověkem.
- Kromě CHKO v ČR existují ještě čtyři národní parky, které jsou nejvyšší právní formou ochrany přírody. Nejstarším národním parkem v České republice je Krkonošský národní park (KRNAP), vyhlášený v květnu 1963. Největším je Národní park Šumava, zřízený v roce 1991, který je na české straně obklopen CHKO Šumava (na německé straně na něj navazuje NP Bavorský les), a chrání tak největší souvislý komplex lesů ve střední Evropě.
- Nejmladším je Národní park České Švýcarsko (2001) na Děčínsku s vyhlášenými pískovcovými stěnami. Primát nejmenšího drží Národní park Podyjí (1991), jehož devizou je takřka panenská příroda, neboť oblast byla do roku 1989 součástí hraničního pásma nepřístupného veřejnosti.
- Další chystanou změnou ve velkoplošné ochraně přírody je zřízení národního parku Křivoklátsko, který by měl vzniknout na zhruba 17 procentech současné chráněné krajinné oblasti, která funguje už od roku 1978. Návrh na vyhlášení národního parku loni v prosinci schválila vláda, nyní čeká na posouzení Sněmovnou. Většina starostů z Křivoklátska ale trvá na tom, aby režim ochrany zůstal v režimu chráněné krajinné oblasti, výhrady má i sněmovní opozice.
- Ochrana přírody má v českých zemích dlouholetou tradici. První dvě přírodní rezervace v Čechách - Žofínský prales a Hojná voda v Novohradských horách - vznikly již v roce 1838. O dvacet let později zřídil kníže Schwarzenberg nejznámější rezervaci, kterou je Boubínský prales na Šumavě. Mezi roky 1918 a 1938 bylo v českých zemích evidováno více než sto přírodních rezervací. Další ochrany přírody přišla v polovině 50. let s vyhlášením prvních CHKO.
Praha 29. června (ČTK)
