Autor: JAN VESELÝ
Rubrika: Severní Čechy
Teplice, Ústí nad Labem - Krajský zastupitel Luděk Forman jako člen zemědělské komise krajského úřadu na stav lesů v Krušných horách upozorňuje už několik let. Snaží se sem doslova dovléci politiky, kteří by měli o penězích na obnovu rozhodnout. Ne vždy se mu to ale daří. Chtěl zničené hory ukázat senátorům, starostům a poslancům, ti nepřijeli. Nyní zkusí radikálnější cestu. Když sem nejedou oni, chce požádat o možnost vystoupit ve Sněmovně před poslanci. "Snad to zabere, musíme jednat rychle," říká.
* Můžete prosím říci, kdy začalo být patrné, že obnova Krušných hor nevychází podle představ? Kdy se přišlo na to, že náhradní dřeviny také umírají?
Druhá etapa rozpadu, pokud jako první označíme stav ze sedmdesátých let - byla pozorována v devadesátých letech. Kdyby v roce 1996 nepřišla taková zima, byly by snad hory zachráněny.
* Můžete prosím připomenout, jaká byla zima? Osobně si nevzpomínám a moc nevěřím, že i většina čtenářů?
Byla ohromná inverze a velké teplotní rozdíly, porost to zničilo, byla to poslední rána.
* Které oblasti jsou nejvíce poničené?
Jsou to místa, kam se táhly a táhnou větrné proudy z podkrušnohorské pánve. Nejde přesně říci, že nejhorší je to u Cínovce nebo Nové Vsi. Jde o jednotlivá místa a body, jen je to v součtu ohromná plocha.
* Jak to, že smrky pichlavé a břízy, které měly hory zachránit, nevydržely?
Smrky pichlavé sem byly vysazovány proto, že se jevily jako nejvhodnější. Mají na povrchu jehličí voskovou blánu a díky ní se myslelo, že mohou přežít. Bohužel spad imisí byl tak ohromný, že nevydržely. Vezměte si, že na Krušné hory spadlo od roku 1947 třicet milionů tun síry. Tu kyselost půdy nemůže prostě pichlák přežít. Síra působila jak shora přes imise, tak od spodu ze země. Krušné hory mají žulové podloží a škodliviny jsou vymývány na povrch.
* Bojujete za obnovu Krušných hor a peníze na tuto obnovu. Můžete mi říci, jak je plán na záchranu, o němž mluví i ministr zemědělství Gandalovič, konkrétní?
Ten plán je takový, že se o problémech ví a je nám jasné, kde musíme postupovat rychle a kam můžeme přijít později. Tři výzkumné zprávy jasně naznačily, kde a v jakém poměru mají být stromy vysázeny, kde bude třetina jehličnanů a zbytek listnáčů a naopak.
* A co peníze? Mluví se o tom, že je potřeba 9 - 10 miliard korun?
Peníze jsou skutečně problém. Když si ale vezmete, že z vládních 15 miliard korun na sanaci škod po důlní zátěži bylo 11 miliard utraceno za nějaké hipodromy atd., tak je vám asi jasné, že ty peníze tady byly a stačily by. Postup obnovy Krušných hor je ale omezen právě penězi a ty musíme prostě sehnat. Je také zcela jistě chybou vlád ČSSD, které vyjednávaly před vstupem do Evropské unie přístupové dohody, že tento problém nezmínily. Asi o něm nechtěly slyšet. Peníze z Bruselu tu mohly být dávno. Nyní se pro ně musíme vlamovat otevřenými dveřmi. Otázka je, zda se tyto peníze podaří vydolovat.
* Je pravdou, že lesy ničí kromě kyselé půdy i zvěř? Slyšel jsem o případu, kdy myslivci z Oseka musí radikálně snižovat stavy vysoké a -když to řeknu jednoduše - pálí a pálí.
Ano. Bez snížení stavu zvěře se neobejdeme. Stavy jelení zvěře ve východním Krušnohoří byly vyhodnoceny jako naprosto neúnosné, převyšující až řádově stavy dané platnou legislativou. Bez snížení stavů nelze zahájit projekt přeměn porostů náhradních dřevin.
* Smrky pichlavé nebyly původní dřevinou v Krušných horách, byly sem vysázeny, protože vydržely podle pokusů ekologickou zátěž. Jak vůbec vypadaly hory dříve? Můžete to popsat?
Úplně původní dřevinou na svazích Krušných hor byly buky, ovšem v šestnáctém století se tu začaly stavět sklářské pece a v jejich okruhu se masivně začalo kácet dřevo, a když se vykácelo, pece se posunuly zase dál. Během dvou století takto zmizely téměř všechny listnaté lesy. Na počátku 19. století s rozmachem průmyslové výroby podnikatelé sázeli rychlerostoucí dřeviny, bylo potřeba dost dřeva a nejvíce vyhovoval smrk ztepilý. Jinak už v 19. století Lobkovicové jako majitelé panství chtěli po majitelích dolů a průmyslových podniků náhradu za zničené porosty, ale šlo o drobné skupiny stromů, s tím, co se dělo po roce 1948 to nemělo vůbec nic společného.
