logo Silvarium tisk
Autor: VÁCLAV JANOUŠ
Rubrika: Jižní Čechy

PARK ODBORNÍKŮM

Ministr životního prostředí Martin Bursík je přesvědčený, že by o budoucnosti šumavského národního parku měli zásadně rozhodovat odborníci. Zároveň je zastáncem zdejší původní architektury a podporuje v parku vznik tradičních farem.

Nové Údolí - Vedení šumavského parku zažívalo obrovský politický tlak, aby povolovalo nejrůznější projekty. I to tvrdí ministr životního prostředí Martin Bursík v exkluzivním rozhovoru pro MF DNES o další budoucnosti Šumavy. "Nedej bože, aby o budoucnosti parku rozhodovali poslanci či senátoři. Správa parku musí mít takovou podporu od nás, že její vedení bouchne do stolu a řekne, co vlastně chce, a odmítne cokoliv jiného," říká ministr Bursík, který přichází s novou Velkou dohodou o Šumavě. Tedy dokumentem, který prý zastaví nevhodnou architekturu na Šumavě, umožní rozvoj obcí i třeba nových lyžařských center.

Jihočeští politici v čele s hejtmanem chtějí, aby o Šumavě rozhodla vláda. Souhlasíte?

Proti iniciativě jihočeského krajského zastupitelstva nic nemám, ale oni vlastně chtějí, aby se rozhodlo o tom, co je veřejný zájem na Šumavě. Já panu hejtmanovi už říkal, že je to ztráta času. Dávno už víme, že veřejným zájmem je ochrana přírody a krajiny. Nedej bože, aby o budoucnosti národního parku rozhodovali poslanci a senátoři. To by dopadlo špatně, o tom musí rozhodovat experti, a ne politici.

Považujete to za válku?

Na to jsem se také ptal. Nabídl jsem proto dialog s obcemi a kraji o rozvoji území. Ministerstvo životního prostředí a správa parku se dostaly daleko v hodnocení jednotlivých investičních záměrů a náš názor je teď už jasný.

Jaký tedy?

Umíme říct, kde ano a kde ne zásahům do Šumavy a jednotlivým projektům. A to je ta Velká dohoda o Šumavě.

Právě k ní jsem se chtěl nyní dostat. Jak tedy vypadá návrh, který nazýváte Velkou dohodou o Šumavě?

Je nutné říci, že ochranu přírody na Šumavě nevnímáme jen jako ochranáři. Park naopak může sám rozvíjet různé turistické aktivity. Hovořili jsme třeba už o hospodaření na pastvinách a loukách, tedy v bezlesí. Pestré květnaté louky na Šumavu patří. A já bych chtěl vymezit čtyři nebo šest míst, kam vrátíme původní stavení a obnovíme tradici hospodářství. Tedy vznikly by tu farmy, úplně nový fenomén pro turisty, kteří by si zde mohli koupit tradiční produkty.

Dobře a další příklady?

Ve Vimperku třeba centrum, kde by se rozvíjela řemesla, která dříve na Šumavu patřila.

Starosty ale bude také zajímat, jestli mají šanci jejich lukrativnější projekty, třeba nové sjezdovky nebo lyžařská centra...

Není to tak, že bychom řekli jednoznačně další sjezdovky na Šumavě už nechceme. Ale rozhodneme vždy podle cennosti území. Tedy o jakou zónu parku jde, jaká je tam příroda, typ lesa a podobně. To by mohlo uklidnit situaci. Řekli bychom totiž obcím, co jsme ochotni a za jakých podmínek schválit a co nikoliv.

Vraťme se ještě jednou k zemědělství. Uživí se ale vůbec takové farmy na Šumavě?

Zemědělství obecně funguje jen díky dotacím. V celé Evropě. Tak by to bylo i tady. Šumava je ale magnetem a kde jinde by měly vznikat biovýrobky, než tady.

A co až se starostové zeptají na peníze. Konkrétně třeba na kompenzace ztrát z lesů, ve kterých nesmí těžit. Nezlomí to vaši Velkou dohodu?

Mně podlomila kolena částka, kterou jedna z obcí za šest set hektarů v národním parku požadovala. To byly miliony korun. To by znamenalo, že nejlepším podnikáním je mít lesy v parku a jen inkasovat. Je potřeba stát na zemi, ale nevím přesně, kolik obce dostávají a jak je to nastaveno.

Když jsme se spolu bavili naposledy o architektuře na Šumavě, vyrazil vám dech projekt v Borových Ladech. Dnes jste viděl Lipensko, takže jak se líbilo?

Nechci být ministrem, za něhož budou vznikat na Šumavě problematické stavby. Nechci, aby nastala opět éra ubytoven a zotavoven ROH. Když slyším, že na Přední Zvonkové se chystá dům, který bude mít dvě patra v zemi a dvě na povrchu a bude mít tři sta padesát postelí, tak je mi z toho špatně. To je turistický průmysl se vším všudy. Tady je třeba respektovat původní zástavbu, tedy řídké osídlení území. To se na Šumavě zatím nedaří. Ale součástí dohody bude podmínka, aby obce přijaly jasný územní plán, který bude určovat, co smí na pozemcích vyrůst a co nikoliv. Když jsem teď projížděl okolo Mariny na Lipně, vůbec poprvé v životě, tak jsem byl zděšen, to je hrůza.

Mohou tedy už dnes obce megalomanské výstavby zarazit?

Správa parku dává jasné stanovisko, zda stavba nevadí chráněným rostlinám a živočichům. Pak jde také o krajinný ráz, který nesmí stavba narušovat. Obce mohou využít územního plánu.

Proč tedy dříve na Šumavě Disneylandy, jak to nazýváte, vznikaly?

Proto, že tu byl obrovský ekonomický tlak a správa parku neměla roky krytá záda od ministerstva životního prostředí a tato spolupráce nebyla dobrá. Zároveň tu byl silný tlak politický.

Počkejte, co to je ekonomický tlak?

Obce, jejichž rozpočty jsou většinou nízké, dostanou nabídku od investora. A ony na takové projekty slyší.

Problémem ale je i skupování pozemků různými spekulanty na různé projekty...

To máte pravdu, Pozemkový fond by měl být na území národního parku hodně zdrženlivý. Neměl by jako náhradní restituce vydávat tyto pozemky, a to ani v chráněné krajinné oblasti. S tím totiž souvisí i další problém: pokud je majetek soukromý, tak se na něm hůře chrání příroda.

Když hovoříte o ochraně přírody, není někde ale přehnaná? Třeba na bývalém hraničním přechodu Modrý sloup nedaleko Modravy, kam lidé nesmí kvůli ochraně tetřevů? Byl byste pro jeho znovuotevření?

Je potřeba poslouchat ornitology. Nyní nám vypracovávají dva ornitologové studii, ale samozřejmě existuje období od září či už konce srpna, kdy by turisté tetřevy na Modrém sloupě zhruba měsíc nerušili. V tu dobu by šlo umožnit lidem vstup. Tedy jako tomu je na bavorské straně.

Ještě v něčem může být Bavorský les inspirací?

Třeba tím, že zde už delší dobu funguje samovolná obnova lesů. Je levnější, les pak nevypadá, jak já s oblibou říkám, jako řádky kukuřice a v divočině žijí i šelmy, které jsou kořením parku. Jsou to další argumenty, aby skončily politické tlaky a situace, kdy se všichni na Šumavě třásli a měli strach. Je třeba, aby lidé ve vedení parku dokázali bouchnout do stolu a říct i třeba politikům: Toto nechceme a nedělejte z nás pitomce.

Co ale podle vás stojí za tlaky politiků na vedení parku?

Já přesně nevím a vyvolává to ve mně pocit, že je to jako v Rakousku, kde se každý politik musí vyjádřit k Temelínu, aby získal oblibu veřejnosti. Šumava se stala podobným kyjem či pákou. A pak nevím, na kolik v tom mohou hrát roli lesnické společnosti. A třetí - asi nejpravděpodobnější důvod - je cíl dostat správu parku a ministerstvo, aby bylo poddajnější v povolování různých projektů.

Říkáte, že může jít o snahu dostat správu parku na lopatky. Mohou za tím být i úplatky?

Takové indicie nemám, ale snaha dostat správu na lopatky dříve byla. Teď je to ale zbytečně vydaná energie. My nyní nabízíme vyjednávání a je třeba, aby si regionální politici dobře rozmysleli, která cesta je perspektivnější.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Jaký druh zvěře vám působí největší škody?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě