Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 14.03.2007
Autor: JAN ZRZAVÝ, MARTIN BRANIS, JAKUB HRUSKA, JAN KIRSCHNER, KAREL PRACH, MIROSLAV SVOBODA,
Rubrika: Kraj Plzeňský
Dopis
Lesy v národních parcích a národních přírodních rezervacích byly v lednu roku 2007 narušeny orkánem Kyrill. Současná vyhrocená debata o následcích vichřice, která se vede pouze v rovině možnosti kůrovcové kalamity, vede k ukvapeným a nepodloženým požadavkům na asanaci následků vichřice a nezabývá se podstatou problému - přirozeným vývojem horských lesů. Cílem tohoto stanoviska je proto shrnutí současné situace a doporučení dalšího postupu, které je založeno na světově uznávaných přístupech k takovému typu událostí.
Narušení lesa vichřicí spojené s případnou expanzí například lýkožrouta smrkového tam kde má smrk vysoké zastoupení, je přirozenou součástí dynamiky horských lesů. Docházelo k nim po tisíciletí. Přitom zachování přirozeného vývoje lesních ekosystémů je účelem národních přírodních rezervací a prvních zón národních parků. Proto zde takové události nezakládají žádný důvod k asanacím (likvidace následků vichřice využitím těžké mechanizace a vyklizením dřevní hmoty), které se provádějí v hospodářských lesích. Podle současných přístupů k ochraně přírody, podložených výsledky vědeckých studií z celého světa, jsou případné asanace v naprostém rozporu s posláním daného území.
Ponechání území bez asanace vede k přirozenějšímu lesu
Podle předběžných výsledků, především v oblasti Šumavy, byly nejvíce narušeny lokality, kde byly v minulých letech prováděny asanace následků jiné vichřice nebo asanace lýkožrouta smrkového. Tyto zásahy vždy vedou k ještě větší nestabilitě lesa. Během další vichřice jsou tyto porosty opět nově poškozeny, a tím se vytváří neustálý koloběh asanace a nového narušení. Výsledkem jsou rozsáhlé plochy holin, mnohem rozlehlejší než plocha lesa, která by byla narušena vichřicí nebo případným kůrovcovým žírem lýkožrouta smrkového. Výsledky vědeckých studií ukázaly, že lokality narušené vichřicí nebo fytofágním hmyzem a ponechané samovolnému vývoji, se mění směrem k přírodnímu ekosystému úspěšněji než lokality asanované tradičním lesnickým způsobem. Pohyb těžké mechanizace a odvoz dřeva způsobí drastické narušení ekosystému a jeho homogenizaci.
Narušení větrem nebo lýkožroutem smrkovým naopak přispívají ke zvýšení heterogenity lokality, a tedy i přírodní rozmanitosti. Jsou tak dány lepší startovní podmínky pro přirozený vývoj lesa.
Považujeme za důležité, aby úřady rozhodovaly s ohledem na vědecká fakta, která mohou být pro laika často překvapivá. Na základě vědeckých studií a zkušeností s podobnými typy událostí z NP Bavorský les, Tatranského NP a dalších území, předkládáme tato doporučení:
1. V lesních porostech v prvních bezzásahových zónách NP neprovádět žádnou asanaci stromů poškozených vichřicí, hmyzem, či jinak. Často používaný postup odkornění poškozené dřevní hmoty není vhodným řešením. Z hlediska dalšího vývoje takto asanované lokality se tyto zásahy ukázaly jako negativní.
2. Případné asanační zásahy by měly být prováděny v navazujících druhých zónách, pokud ale nejsou navrženy na výhledové zařazení do zóny první nebo bezzásahové. V tomto případě by lokality měly být z asanačních zásahů také vyloučeny.
3. Pro lesy spravované resortem MŽP by bylo vhodné zpracovat dokument, řešící jejich management. Lesy v NP, NPR a některých částech CHKO mají jiné poslání než lesy hospodářské a jejich management by tedy měl respektovat především zájmy ochrany přírody.
Uplatnění těchto doporučení povede ke vzniku přírodního horského lesa, odolnějšího vůči větru a fytofágnímu hmyzu. Postupy, založené na asanaci následků vichřice, jsou jen odkladem řešení problému. Následující generace tak bude za přibližně sto let vystavena podobné situaci, které v současnosti čelíme my. Věnujme o to větší úsilí zpracování polomů v hospodářských lesích mimo chráněná území. Zde má ekonomické využití dřeva a postup proti kůrovci své opodstatnění.
O autorovi: JAN ZRZAVÝ Biolog. fak. JČU Č. Budějovice MARTIN BRANIS Přírodovědecká fak. UK Praha JAKUB HRUSKA Česká geologická služba JAN KIRSCHNER Botanický ústav AV ČR KAREL PRACH Biolog. fak. JČU Č. Budějovice MIROSLAV SVOBODA Fak. lesnická a envir. CZU v Praze
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj
