Letecký postřik, který na Hodonínsku požadují Lesy České republiky na ochranu proti přemnoženému chroustu maďalovému, by znamenal zásadní ohrožení pro více než 70 zvláště chráněných a vzácných druhů hmyzu a ptáků. S tímto tvrzením vystoupil ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) František Pelc. Zdůvodňuje tak, proč ochranáři nechtějí souhlasit s jeho aplikací v oblasti takzvané Moravské Sahary.
"Velkoplošný postřik neselektivním insekticidem patří spíše do 50. let minulého století, kdy se podobně používalo třeba DDT. Odstranit škody způsobené gradací chroustů úplně nejde, ale riziko, že ponravy poškodí čerstvě vysazené stromy, lze alespoň snížit změnou lesního hospodaření. Šancí do budoucna může být i vývoj takových insekticidů, které by působily selektivně, jen na určitý druh hmyzu," uvedl Pelc.
Ochranáři přitom připouštějí, že je nutné situaci v Moravské Sahaře řešit. "Larvy chroustů tam vytvořily skutečně ekonomický problém a je nutné s tím něco dělat. Určitě by situaci prospělo, kdyby Lesy ČR v oblasti nevysazovaly jen borovice, ale pestřejší škálu stromů. Borovice totiž mají své kořeny proti ponravám chrousta nejméně odolné," přidal postřeh Stanislav Koukal, vedoucí regionálního pracoviště AOPK Jižní Morava.
S tím ovšem zástupci Lesů ČR nesouhlasí. "Po rozsáhlém požáru v roce 2012 se nám podařilo zalesnit plochu o velikosti 45 hektarů, a to nejen borovicí lesní, ale i dubem zimním, lípou srdčitou a bukem lesním. Téměř o vše jsme přišli. Jsem proto přesvědčen, že bez leteckého postřiku s nimi nedokážeme účinně bojovat," upozornil Martin Zavrtálek z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR.
Pavel Dedek z AOPK Jižní Morava upozornil na to, že Lesy ČR i jiní vlastníci pozemků v dané lokalitě měli požádat o výjimku při zalesňování území zničeného požárem před třemi lety. "Lesní zákon jim sice předepisuje povinnost zalesnit holinu do dvou let od jejího vzniku, mohli ale požádat o udělení výjimky. Mladé stromy totiž byly vysazeny v době, kdy měly ponravy největší žravost, tedy ve druhém a třetím roce svého života. Proto bylo vhodné s výsadbou počkat až do rojení, které nastalo letos. Stromy tak budou mít možnost vytvořit si kořenový systém, který dokáže v dalších letech ponravám lépe odolávat," řekl Dedek.
Ani s tímto tvrzením ovšem zástupci Lesů ČR nesouhlasí. "Máme z praxe ověřené, že larvy dokážou sežrat kořenový systém až čtyři metry vysokých stromů, které do této výšky vyrostou až za několik populačních cyklů chroustů. Proto jsme upozornili veřejnost, že se chrousti usadili v jejich větvích. Reálně totiž hrozí, že jakmile se larvy dostanou do jejich kořenového sytému, přijdeme i o tyto vzrostlé stromy," doplnil Zavrtálek.
