Pohled odborníka
RNDr. Františka Pelce, ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, jsme se zeptali:
* Daří se už u vlastníků lesů odstraňovat chápání lesa jako „pole na pěstování stromů "?
V dobách průmyslové revoluce se lesy doslova plundrovaly. Revoluční změny přinesla Marie Před dvěma lety Terezie, například ustanovila převzala jubilejní povinnost zalesnit vykácené platinovou desku plochy. S ohledem na tehdejší u příležitosti půl ekologické znalosti to však století od vydání trochu paradoxně znamenalo její první nahrávky založení nového problému ve velkém, neboť v obnovovaných porostech v drtivé míře převažovaly smrky a na sušších místech borovice. Mniškové, obalečové, kůrovcové a imisní kalamity na problémy takto pěstovaných lesů cyklicky ukazovaly. Ale bohužel jsme se k nevhodnému modelu pěstování lesa vždy vraceli, neboť smrk nás okouzlil svými všestrannými technickými vlastnostmi. Někdy se objevuje zcela nepravdivá úvaha, že vznik masivních problémů s kůrovcem je spjat s jeho namnožením v národních parcích či rezervacích. Ne, hlavní příčinou kůrovcových kalamit opravdu je a bylo velkoplošné pěstování smrkových kultur mimo jejich ekologické optimum. A sucho. Chci ale věřit, že jsme se v současné megakůrovcové kalamitě poučili trvaleji. Lesy u nás pokrývají více než třetinu plochy státu, a proto je zcela namístě široká odborná i společenská diskuse, co od nich očekáváme.
Celý článek najdete v Týdeníku Květy
