Zdroj: Opavský a Hlučínský deník
Datum: 09.05.2007
Autor: DALIBOR DOSTÁL
Rubrika: téma
Původní porosty pokrývají jen čtyři setiny procenta domácích lesů.
Praha/Původně pokrývaly pralesy většinu současného území České republiky. Dnes se jejich poslední zbytky krčí na nepatrném zlomku někdejšího rozsahu. "Lesy ve stupni přirozenosti ' původní' pokrývají čtyři setiny procenta lesních porostů v České republice," říká Tomáš Vrška z Výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví. V Česku přitom veškeré lesy zaujímají třetinu území státu, tedy 2,5 milionu hektarů. Většinu porostů však tvoří nepřirozené smrkové monokultury hospodářských lesů. Odborníci dělí přirozené lesy do tří kategorií. Skutečné pralesy, kde v minulosti nedošlo k žádným zásahům člověka, jsou označovány jako původní. V zemi rostou na pouhých 950 hektarech v osmnácti lokalitách. Dalších 154 lokalit s minimálním vlivem lidské činnosti je označováno jako přírodní, kromě toho je u nás ještě 317 přírodě blízkých lesů.
Nová divočina
Celkem odborníci u nás registrují 489 přirozených porostů na 28 700 hektarech, což je asi 1,15 procenta rozlohy všech českých lesů. V budoucnu by k nim však měla přibýt další místa. Agentura ochrany přírody a krajiny spolu s Lesy České republiky postupně vyhlašuje tzv. bezzásahová území. Na nich se nebude těžit dřevo ani rozšiřovat síť lesních cest. Postupně by měly získat charakter, jaký měly před staletími. "Ve výhledu těch ploch snad bude tolik, aby dostatečně reprezentativním způsobem pokryly přírodní lesní stanoviště, od lužních lesů, přes smíšené bory, lučiny až po horské smrčiny," řekl ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc.
Soukromé parky
Dosud vzniklo šest takových území, vyhlášení dalších dvou se připravuje. Lesy České republiky by chtěly nechat přirozenému vývoji zhruba dvě procenta všech porostů, na nichž hospodaří. Podle ochránců přírody je to však málo. "Studie ukazují, že k zachování, respektive obnovení druhové rozmanitosti v lesích je nutné vyjmout z obhospodařování plochu nejméně deset procent lesů," říká Jaromír Bláha z ekologického hnutí Duha. Vzhledem k intenzivnímu hospodaření dřevařů jsou však podobné požadavky zatím utopií. Ochránci také upozorňují, že minimální plocha bezzásahových území by měla být alespoň 100 hektarů, aby v nich mohly fungovat přirozené procesy. Z již vyhlášených území však tyto požadavky splňuje pouze jediná, Tajga v Národní přírodní rezervaci Kladské rašeliny s rozlohou 146,6 hektaru. Největší má pak být lokalita Javořina v Bílých Karpatech, jejíž plocha má dosáhnout 165,8 hektaru. Kromě státní agentury ochrany přírody zakládají "nové pralesy" i ekologové. VBílých Karpatech sdružení Kosénka vykoupilo čtrnáct hektarů jedlo- bukového lesa v lokalitě Ščůrnica, který nechává přirozenému vývoji. "Chceme dosáhnout většího celku. My jsme si řekli 50 až 70 hektarů," uvedl Miroslav Janík zKosénky.
DALIBOR DOSTÁL
Vyšlo také v: Bruntálský a Krnovský deník, Frýdecko-Místecký a Třinecký deník, Havířovský deník, Karvinský deník, Moravskoslezský deník, Novojičínský deník
