Jedno procento nejvyšších stromů v tropických lesích ukládá více než polovinu uhlíku, který tyto ekosystémy zadržují nad zemí. Již tento jediný údaj stačí k pochopení, proč se mezinárodní tým pod vedením univerzit v Exeteru a Cardiffu rozhodl důkladně prozkoumat, jak tito rostlinní obři reagují na sucho, které se v důsledku klimatických změn vyskytuje stále častěji.
Výsledky, které byly nedávno zveřejněny v časopise Science, nutí přehodnotit některé předpoklady, z nichž vycházely dosavadní klimatické modely.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
Á - takže žádný bublinky v cévách ?
Jen Darvinovo pohrobci - jako na univerzitách běžně...
Včera jsem akorát byl omrknout místního "krále smrků" - v majetku Města Sušice - má na pařezu cca metr a půl, fakt macek, asi i větší, co nám vozili ze Zbytin.
Podle pozorování ten strom musí mít především štěstí - které lze částečně ovlivnit správnou výchovou.
- dobrej flek tak akorát vlhkej, ani moc, ani málo.
- od semínka / o sazenici nemůže být řeč / musí stále v pohodě táhnou - žádný okus, zastínění, útlak
- tak akorát prostor - aby měl větve od země a nic se ho nedotýkalo, ale zase na něj nepralo slunce celý den.
- prostor na kořeny a listnatý podrost udržující humus - žádná vyprahlá tráva.
- typově jde vždy o předrostlíka - zakrnělec má vždy problém se suchem
Listová plocha musí odpovídat kořenům.
Čím větší průměr kmene - tím víc nasyslí vody přes zimu a líp odolá suchu.
Václavku chytá, pokud příliš přeschne jádro kmene.
A pak jsou mu bublinky v cévách ukradený....
vědec místo aby koukal do korun čumí do počítače, kde už to nějakej jouda před ním namodeloval....
Výsledek - sežrané smrky zase osází smrkem - protože příště budeme chytřejší....
Dneska v podstatě i ta ProSilva programově bádá, jak zachovat smrk.
Jenže to je už jiná kapitola, šmitec....
Jeďte studovat do Záhřebu....