Rubrika: Podnikání českobudějovicka
Jižní Čechy/Přemnožení jeleni, srnky, ale i mufloni či losi jsou pro lesy větší kalamitou než přírodní pohromy. Zvěř spase nebo poškodí bezmála polovinu mladých vysazených stromků, čímž působí ročně stamilionové škody. K alarmujícím výsledkům došla nová studie, kterou sestavil Ústav pro výzkum lesních ekosystémů v Jílovém u Prahy a upozornilo na ni ekologické Hnutí Duha.
"Zvěř poškodí v průměru čtyřiačtyřicet procent vysazených stromků. Přitom listnáče a jedle jsou na tom ještě hůř - z nich je poničeno průměrně dokonce šedesát procent. Proto ačkoli vlastníci a správci lesů sází povinné procento těchto stromů, zvěř skoro dvě třetiny z nich zase spase, takže v nových porostech zůstává zase skoro jen smrk," uvádí nová studie.
A škody v lesích soustavně rostou. Před sedmi lety zvěř poškodila necelých čtyřicet procent vysazených stromků. Podle výpočtů z poloviny devadesátých let činily celkové škody způsobené přemnoženou zvěří 1,2 miliardy korun ročně. Od té doby ale dramaticky stouply. Hnutí Duha odhaduje, že ekonomické ztráty aktuálně dosahují 1,5 miliardy korun ročně."Výsledky ukazují, že přemnožení zvěře je pro české lesy větší kalamitou než orkán Kyrill. Kalamitně přemnožená zvěř nejen že doslova spásá lesy, ale navíc brání návratu listnáčů, které jsou nutné kvůli ozdravění našich lesů," řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Lesní správci vydávají ročně značné částky na ochranu mladých stromů před zvěří. "Největší škody jsou na místech, kde zvěř vychází z lesa do polí a tam, kde bivakuje. Je škoda, že se myslivci vypořádali po svém s rysem, který v devadesátých letech zredukoval stavy srnčí. Přitom kvalita srnčí šla nahoru, přežily jen ty nejlepší a nejsilnější kusy," podotkl lesní správce Jan Zasadil z Lesní správy Hluboká nad Vltavou, Lesy České republiky.
V lesních porostech na Vyšebrodsku působí škody spolu s přemnoženými jeleny a srnkami také losi. "U nás je jediná lokalita s losí zvěří v republice. Když se sem dostali před třiceti lety první jedinci, vystačili si s dřevinami rostoucími okolo neobdělaných polí. Pak zjistili, že je chutná i jedle.Los na ní okouše vršek, v zimě ohryže kůru. Je to perlička - když se nám podaří ochránit malé stromky před jeleny, ožerou je losi," popsal lesní správce Jan Märtl z Lesní správy Vyšší Brod, Lesy České republiky. Revírníci odhadují, že se na Vyšebrodsku nyní pohybuje okolo deseti až patnácti losů a někteří migrují i do sousedního Bavorska, kde už letos způsobili tři dopravní nehody.
Podle odborníků je příčinou kalamitního přemnožení zvěře hlavně špatná legislativa. "Je to dlouholetý problém, který umocnila novela zákona o myslivosti. V ní zákonodárci nevzali v úvahu, co les vydrží a kdy už jsou stavy zvěře za hranicí únosnosti," řekl Märtl.
Hnutí Duha už vyzvalo ministry zemědělství a životního prostředí, aby změnili příslušnou vyhlášku a zákon, což by umožnilo snížit počty zvěře na přijatelnou úroveň. Myslivci však s výsledky studie nesouhlasí. "Pravidla, která určují plánování a realizaci lovu, jsou dostatečná a k přemnožení zvěře nedochází. Existují výkyvy v populační hustotě některých druhů s vyšší plodností. Z vlastní zkušenosti vím, že podíl listnáčů při obnově lesních porostů je přání, nikoliv realita, a to díky vyšší ceně sazenic a nízké kontrole," sdělil Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.
