Důvodem jsou dosavadní rozhodnutí soudů, podle kterých se požadované nemovitosti nestaly předmětem majetkové křivdy podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Premonstráti požádali řádově o tisíce hektarů lesní a zemědělské půdy, řadu hospodářských objektů a o stovky hektarů rybníků.
„Kanonie premonstrátů Teplá, která podala výzvu k navrácení majetku dne 25. března 2013, zatím nedostala žádný majetek zpět," uvedl na dotaz Práva tepelský opat Filip Zdeněk Lobkowicz. „Žádali jsme o majetek, který v říjnu 1948 stát od kanonie převzal na základě zákona o revizi první pozemkové reformy. Této revizi nepodléhal už majetek státní nebo konfiskovaný na základě prezidentských dekretů," pokračoval opat.
„Důvodem pro nevydání je skutečnost, že se nemovitosti nestaly předmětem majetkové křivdy defi nované zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi," uvedl vedoucí oddělení komunikace a marketingu Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Hynek Jordán, podle kterého doklady vypovídají o tom, že kanonie přišla o část zemědělského majetku už v roce 1926 při první pozemkové reformě.
O další část zemědělského majetku podle Jordána kanonie přišla konfiskací nepřátelského majetku dekretem prezidenta Beneše na konci října roku 1945. „V obou případech pozbyla kanonie premonstrátů Teplá nemovitosti před rozhodným obdobím, které je dle zákona od 25. února 1948 do 1. ledna 1990," dodal Jordán.
„Lesy ČR (LČR) obdržely od premonstrátů několik výzev, ve kterých nás požádali o více než 900 pozemků o celkové výměře zhruba sedm tisíc hektarů a o 11 budov ve více než 40 katastrálních územích," uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová.
„Máme pochybnost o zákonném vydání majetku. Důvodů je několik, předložili jsme je soudům," dodala mluvčí státních lesů.
Lobkowicz postoje správců státního majetku zpochybňuje. „U některých pozemků je sice zápis z roku 1926 o přechodu vlastnictví na stát, ale ten nikdy tyto majetky nepřevzal a nezaplatil za ně dle zákona," uvedl opat. „Navíc ještě v září 1938 ministerstvo zemědělství rozhodlo, že se zápisy v pozemkových knihách mají upravit, aby odpovídaly realitě. Bohužel kvůli událostem, tj. okupaci, se zápisy neopravily," posteskl si Lobkowicz, který rovněž odmítá, že by pozemky a statky kláštera podléhaly Benešovým dekretům z roku 1945.
Připomněl, že klášter po druhé světové válce začal fungovat s opatem Heřmanem Josefem Tylem, který se krátce předtím vrátil z koncentračního tábora. Proto mohl být těžko považován za nepřítele státu. „Ani SPÚ, ani soudy nám nevycházejí vstříc. Vrchní soud v Praze naše odvolání zamítl," dodal Lobkowicz.
„Zakladatel našeho kláštera blahoslavený Hroznata, který zemřel, protože se loupeživí rytíři z Chebska chtěli přiživit na klášterním majetku, odkázal vše klášteru, nikoliv loupeživým rytířům či podniku LČR," posteskl si opat. „O Hroznatově úmyslu existuje závěť, ve které on svolává boží tresty na všechny, kteří by klášter chtěli okrást," uzavřel Lobkowicz.
