O podobě chystaného zákona o Národním parku Šumava diskutovali v Praze zástupci parlamentních stran. Zatím není jisté, jak velké území bude zahrnuto do bezzásahové zóny v Národním parku Šumava. Ministerstvo životního prostředí chystá speciální zákon, v rámci pražské diskuse moderované Norou Fridrichovou o jeho konkrétních parametrech diskutovali zástupci parlamentních stran.

Podle ekologického experta TOP09 Bedřicha Moldana není speciální zákon třeba, postačuje zákon o ochraně přírody a krajiny, podle poslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) naopak třeba je, protože zákon o ochraně přírody a krajiny podle jejích slov na speciální normy o konkrétních národních parcích odkazuje. V ČR  jsou čtyři národní parky: Šumava, Podyjí, Krkonoše a České Švýcarsko - to jediné je spravováno podle speciální zákonné normy.

Konkrétní parametry by podle Konečné měly být kompromisem mezi odbornou veřejností různých názorů, jinak podle ní může dojít v parlamentu k lidové tvořivosti formou pozměňovacích návrhů. Podle bývalého eurokomisaře Vladimíra Špidly (ČSSD) by se naopak největší diskuse, včetně odborné, měla uskutečnit právě na půdě parlamentu, který je suverén.

Politici diskutovali také o přístupu k Šumavě, zda v zákoně určit hlavní prioritou ochranu přírody. Špidla uvedl, že ano, k národnímu parku by se podle něj mělo přistupovat jako k Chrámu svatého Víta - národní park je podle Špidly víc než les, chrám je víc než kostel. Obdobný názor prezentoval i Moldan. Senátor Pavel Eybert (ODS) se naopak shodl s Konečnou, že je třeba ochranu přírody vyvážit s rozvojem obecního života.

Z publika zazněl názor, že by plocha Národního parku Šumava mohla být zmenšena o území, kde jsou obce. Eybert s Konečnou s tím vyslovili souhlas, Špidla s Moldanem uvedli, že by to mohla být jedna ze zvažovaných variant.