Optimalizace, redukce, nebo také hubení nemocničních lůžek čeká české zdravotnictví. Plán ministra Leoše Hegera ušetřit zrušením řádově deseti tisíc z nich prostředky pro resort zdravotnictví už před lety předjímal politický univerzál Jan Stráský. Jeho v devadesátých letech uskutečněný plán na redukci akutních lůžek kriticky zmínil v souvislosti se současnou situací stínový ministr zdravotnictví David Rath (ČSSD).

Málokterý český politik zastával tolik různých postů v exekutivě jako Jan Stráský. Byl předsedou poslední československé vlády, zároveň řídil federální ministerstvo zahraničního obchodu, poté byl jmenován ministrem dopravy vznikající České republiky a v říjnu 1995 ministrem zdravotnictví. Prezident Václav Klaus loni v prosinci svého bývalého ministra poctil Stříbrnou plaketou, kterou mu předal u příležitosti Stráského 70. narozenin. Označil ho rovněž za svého přítele.

Právě za dob Jana Stráského v čele tohoto resortu vznikl dokument, který počítal s redukcí akutních lůžek. Je až s podivem, jak se shodují jeho tehdejší plány s nynějšími záměry ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Stráský plánoval redukovat do roku 2005 lůžka akutní péče ze 70 tisíc na zhruba 44 tisíc v základních a na osm tisíc ve specializovaných oborech péče, což se ale nakonec neuskutečnilo.

V roce 2009 bylo v ČR 56 tisíc lůžek akutní péče a pokud by došlo k jejich snížení o avizovaných deset tisíc, byl by jich přesně takový počet, který Stráský plánoval už před čtrnácti lety.

Lůžka nevyhubil, s kůrovcem snad bude úspěšnější

Jeho předvídavost však není nic, za co by ho chválil stínový ministr za ČSSD David Rath. „Místo úspor za léky a za nákup zdravotnických zařízení se hledají peníze v redukci nemocničních lůžek. S tím už přišel pan Stráský, který začal hubit lůžka s tím, když jich budeme mít méně, tak se situace vylepší. Lůžek je méně, ale nic se nezlepšilo. Když teď hubí kůrovce na Šumavě, tak tam snad bude úspěšnější," dloubl si Rath v Událostech, komentářích ČT24 do Stráského nynější pozice ředitele Národního parku Šumava.

Potřebě upravit počet nemocničních lůžek se nebrání nikdo z oslovených expertů na zdravotnictví. „Ale mělo by se to dít v rámci v rámci reformy zdravotnictví až ve druhé nebo ve třetí řadě. Nejdříve se musí stanovit zdravotní standard, tedy co je stát povinen pacientům nabídnout a také kde jim to nabídne," říká pro ParlamentníListy.cz Jan Martin Stránský, který se za Věci veřejné podílel na sepsání koaliční koncepce zdravotnictví.

Rušení lůžek bez změny zákonných požadavků nic nevyřeší

„Pokud nedojde ke změně zákonných požadavků na poskytování lůžkové nemocniční péče, tak půjde jen o proklamace, protože ze strany poskytovatelů nebude motivace něco měnit. Za lůžka následné péče dostávají od pojišťoven výrazně méně než za akutní, nic je nenutí urychlit obložnost lůžek, tedy urychlit léčbu na akutních lůžkách," přidává se pro ParlamentníListy.cz předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Boris Šťastný.

Myšlence na optimalizaci počtu nemocničních lůžek se nebránil ani Ivan David, který byl coby ministr zdravotnictví spojován s ukončením plánu svých předchůdců Stráského a Zuzany Roithové na jejich redukci. „Navrhoval jsem jen změnit pravidla, proti cíli jako takovému jsem nic neměl," vysvětluje pro ParlamentníListy.cz David.

Rozhodovat nemohou pojišťovny, ale jen politici

Ten je přesvědčen, že lze využít zkušeností ze zahraničí i spousty užitečných dat zdravotních pojišťoven k tomu, aby se zpracovaly skutečně důkladné analýzy současného stavu. „Je třeba určit směrná čísla, stanovit síť na základě dojezdových vzdáleností a nastavit pravidla. To je zodpovědnost politiků, kteří si mohou přizvat odborníky, ale konečné rozhodnutí je na nich," vadí Davidovi, že u nás neexistuje politická odpovědnost a horký brambor rozhodnutí se pak přehazuje na pojišťovny, které ji pochopitelně mít nemohou.