Zdroj: Právo
Datum: 22.08.2007
Autor: Martin Bursík
Rubrika: Publicistika
Ohlas na článek
Odpověď na otázku, jak dál na Šumavě, slyšel hejtman Zahradník již několikrát.
Není složitá a vychází z doporučení odborníků celosvětově uznávaného Svazu na ochranu přírody (IUCN), vědců z akademie věd, odborného grémia pro národní parky a letitých zkušeností Národního parku Bavorský les, který od české části Šumavy dělí jen hraniční čára na mapě.
S ním také ministerstvo podepsalo dohodu o společném postupu. Označovat recept, který s úspěchem používají v jiných evropských národních parcích, za gigantický experiment (Právo 15. 8.), tedy není na místě.
O kůrovci a uschlých stromech v národním parku se mluví už víc než deset let. Ano, na Šumavě skutečně můžeme najít uschlé stromy. Důvod je jednoduchý - v národním parku se v civilizovaných zemích jeho správci chovají jinak než v hospodářském lese.
Je samozřejmostí, že nejcennější porosty nechávají přirozenému vývoji bez zásahu člověka. Příroda si tu jde svou cestou a můžeme pozorovat, jak si poradí vývoji a přednostně a důsledně asanovat polomy v nižších polohách a na okrajích parku, aby kůrovec neohrozil okolní hospodářské lesy.
Zároveň se tyto lesy v nižších polohách musí postupně přeměňovat na lesy smíšené, tedy stabilnější vůči vnějším negativním vlivům. To je nejlepší cesta k zelené Šumavě.
Na 80 % plochy parku, zejména při jeho okrajích, které hraničí s hospodářskými lesy, se tedy polomy důsledně asanují. Pouhých 20 % - uvnitř jádrové zóny na hřebenech parku - se ponechává přirozenému vývoji, jaký zde probíhal po tisíciletí.
Podotýkám, že pouze dvě třetiny z toho tvoří les, a to ještě bez lidské pomoci. Ukazuje se, že pod uschlými stromy vyrůstá (a zadarmo) nový pestrý les, který je pro další vývoj krajiny rozhodně lepší než pusté a uměle nákladně zalesňované holiny, které vznikají po kácení stromů kvůli kůrovci.
Orkán Kyrill ukázal, že nebýt holin, které na Šumavě v minulosti vznikly při zásazích proti kůrovci, padlo by v lednu mnohem méně stromů. K nejrozsáhlejším polomům došlo totiž tam, kde se les kácením otevřel větru. A takovou chybu už nesmíme opakovat.
To, co jsme viděli po lednové vichřici, jednoznačně potvrzuje, že je třeba unikátní lesy na hřebenech hor nechat přirozenému z větší části smíšený, kde je přirozená obnova bezproblémová.
Mimochodem zatímco v národním parku je kůrovec na vymezených místech důsledně asanován, v mnoha hospodářských lesích na území Jihočeského kraje nikoli. Možná by měl pan hejtman věnovat pozornost i tomu. Diskuse o Šumavě by se měla více než na lýkožrouta smrkového soustředit na takové možnosti rozvoje obcí, které budou šetrné ke statutu parku. Náš zájem je společný - Šumava má zůstat mezinárodně uznávaným národním parkem.
Pouze tak zajistíme ochranu unikátní přírody i zájem turistů. Nové vedení správy parku bude proto obcím mnohem aktivnějším partnerem při rozvoji šetrné turistiky či podpoře malého a středního podnikání.
Významným zdrojem financí pro kvalitní a šetrné projekty se stanou evropské fondy, protože ochrana přírody patří k prioritám EU.
Pokud se tedy budeme držet receptu, který se s úspěchem aplikuje v mnoha evropských parcích, Šumavě žádná katastrofa, jíž se obává hejtman Zahradník, nehrozí. Není žádný důvod, proč bychom právě tady měli hledat nějaký originální český přístup.
O autorovi: Martin Bursík (Autor je místopředsedou vlády a ministrem životního prostředí za SZ)
