Stát, kraje a větší obce, jejich firmy, veřejné vysoké školy či veřejnoprávní média mají začít zveřejňovat smlouvy nad padesát tisíc korun bez DPH na webu www.isrs.cz. Pravidlo, podle něhož nezveřejněná smlouva nebude účinná, začne platit po ročním zkušebním provozu. Počítá s tím dlouho projednávaný zákon o registru smluv, který dnes vstupuje v platnost. Týká se třinácti a půl tisíce subjektů.
Předkladatelé si od normy, jejímž vzorem je slovenská databáze www.otvorenezmluvy. sk, slibují transparentní hospodaření.
„Základní premisou je, že s veřejnými prostředky se musí hospodařit veřejně," řekl Jan Farský (TOP 09 a Starostové).
Otázkou je, zda opatření nezpůsobí i komplikace. „Nebráníme se transparentnímu dohledu třetích osob, ale zároveň vnímáme další administrativní a nákladovou zátěž. Navíc sankce neúčinnosti smluv může narušit právní jistotu ve smluvních vztazích," uvedla mluvčí státního podniku Lesy ČR Eva Jouklová.
Firma dosud zveřejňovala smlouvy nad tři sta tisíc.
Nejasnosti panují také kolem bankovního tajemství. To je definováno tak široce, že smlouvy, ve kterých figurují banky, nemusejí být zveřejňovány vůbec. Kromě toho čelí kritice úřadů, obcí a institucí rezort vnitra, protože zpozdil přípravu metodiky i zkušební verze portálu.
V Česku se každoročně uzavírají veřejné zakázky za přibližně 550 miliard. Sdružení Rekonstrukce státu odhaduje, že zákon dosáhne na statisíce kontraktů za 325 miliard. Povinnost se nevztahuje na ČEZ, malé obce a jejich firmy, šest institucí typu parlamentu, prezidentské kanceláře či NKÚ a politické strany. Zdravotní pojišťovny zveřejňují smlouvy už od září podle jiného zákona.
Z povinnosti se možná vymaní i další subjekty. Ve sněmovně je ve druhém čtení novela KDU-ČSL, jež žádá výjimku pro Národní podnik Budějovický Budvar. Část poslanců se podobně jako v případě ČEZ obává, že zveřejňování smluv by odkrylo obchodní strategii, a nahrálo tak konkurenci.
Na předlohu se nabalily další dvě desítky návrhů.
