"Ten funguje již asi rok, životní prostředí je jen část jeho zájmu. Věnuje se i rozvoji volnočasových aktivit a vzdělávání večejnosti. „O bobry se zajímám už déle, dříve jsem pracoval i jako koordinátor v programu péče o bobra. Tomuto tématu se nyní věnuji asi nejvíc," řekl předseda spolku Jan Švanyga.
Bobr je obecně chápaný jako škůdce. To dokládají i čísla. „Lesy ČR uplatnily v roce 2015 škody způsobené bobrem evropským ve výši 2 120 813 korun. Více než dva miliony se přitom týkají lesů na Hodonínsku a okolí řeky Moravy," uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Vodní hlodavec se zaměřuje na porosty bez ohledu na věk a dřevinu, ať jsou to měkké či tvrdé listnáče.
Bobr je z celé České republiky nejvíce činný na Hodonínsku a Břeclavsku. V celém povodí Moravy způsobil za posledních pět let škody za přibližně pětadvacet milionů korun. „V minulých letech jsme vynaložili sedmapadesát milionů převážně na zpevňující prvky a těsnicí stěny v hrázových systémech," spočítala Jana Kučerová z Povodí Moravy.
Zvíře proslavené svým placatým ocasem je ale také významným architektem a krajinným inženýrem svého okolí. „Bobr má jako každý živý tvor právo na existenci. Kromě toho ale pomáhá jako stavitel hrází se zadržováním vody v krajině. Dokáže také revitalizovat člověkem napřímené drobné toky. Hrází vytvoří špunt a voda si pak najde cestu okolo," přiblížil přínos zvířete Švanyga.
Činnost vodního hlodavce má také vliv na zvyšování hladiny spodní vody. Tím vznikají mokřady, které jinde lidé staví s nemalými výdaji. Mokřady pak využívají vodní ptáci, některé druhy ryb a hlavně obojživelníci. Ale také například rostliny.
Spolek Dúbek proto nyní chystá několik aktivit. V plánu jsou internetové stránky, které už mají zaregistrovanou doménu. Připravují se rovněž různé workshopy a soutěže.
Na Břeclavsku ve spolupráci s občanským sdružením Lužánek uspořádal Bobr cup, v němž se utkali žáci místních základních škol. Nyní se také pracuje na informačním letáku pro obce. Ten vychází ze 140stránkového manuálu o soužití s bobrem."
