Olomoucký kraj – Hajný je lesa pán, zpívá se v populární písni z filmu Ať žijí duchové. Dnes je lesa pán spíše revírník. Jaká je jeho práce a co obnáší správa exponovaného revíru v nejvyšších částech Hraběšické vrchoviny? Dobře to ví revírník Lesů ČR Pavel Gajdoš, který zde působí.
Práce v lese byla jeho snem od malička. Je zdejším rodákem a celá jeho rodina pracovala v lese. Jeho otec byl hajný, a tak trošku tedy kráčí v jeho stopách. Mimochodem, rozdíl mezi hajným a revírníkem není jen v čase. Pravdou je, že pojmenování hajný, lesní nebo lesník je historickým označením správce revíru. Ve skutečnosti však měl hajný v době lesních závodů státních lesů na starosti kromě lesa také zaměstnance, kteří podle jeho pokynů vykonávali pěstební činnost, těžbu či správu dalšího lesního majetku.
Současný revírník má rovněž na starosti správu svěřeného lesního úseku.
Plánuje těžbu, výsadby, střeží les, ale má na starosti i správu komunikací, vodních toků a ploch ve správě Lesů ČR a také nemovitostí. Potřebné práce však zadává externím dodavatelům, které pak kontroluje a přebírá od nich provedenou práci.
Revír s centrem v Bedřichově u Oskavy je skutečně rozmanitý. Jeho nejnižší bod se nachází ve výšce asi 412 metrů nad mořem v údolí řeky Oskavy, nejvyšší bod revíru pak činí vrcholy o výšce 920 metrů. To mimo jiné znamená, že revírem prochází čtyři lesní vegetační stupně, což není úplně obvyklé.
Část lesního revíru, který Pavel Gajdoš spravuje, je svým způsobem unikátní.
Jedná se hlavně o oblast kolem Rabštejna, kde se v lesích nachází nejen největší skalní město v podhůří Jeseníků, ale také množství kamenitých strží. Zdejší lesy jsou pak pod přísnou ochranou. Část revíru je součástí CHKO Jeseníky.
Rabštejnská oblast patří do první zóny CHKO, kde jsou zásahy lesníků omezeny na nezbytné minimum. Je to důležité pro ochranu zdejší půdy, která by po případném vykácení lesa na kamenném podkladu a sutích rychle vyschnula a obnova lesních porostů by už nebyla možná. Navíc je oblast Rabštejna i významným stanovištěm chráněných živočichů. O to složitější je zde kombinace rekreační funkce lesních pozemků – v tomto případě zejména zájmů horolezců, kteří využívají zdejší skály, a ochrana těchto druhů. Přestože lesníci obecně nemají s pohybem návštěvníků po lese problém, právě zde je například rozvinutý horolezecký geocaching moc netěší. Na nedalekých Mazaneckých skalách například před časem zahnízdil sokol stěhovavý. Díky pohybu keškařů však bohužel mladé nevyvedl.
Problémy jsou i s neukázněnými řidiči. Lidé to nerespektují a dokonce jsou schopni zničit i instalované závory, aby se do lesa dostali autem. Pozor by si měli dát také houbaři. I to, že zaparkují na kraji lesa či na vyústění lesních cest, může ve svém důsledku způsobit problém řidičům lesní techniky, zejména vyvážecích souprav.
Stejně tak si musejí cyklisté na lesních cestách uvědomit, že jim při neopatrnosti hrozí střet s lesní technikou. Ta se může pohybovat například i ve sjezdech, kde kola dosahují velké rychlosti. Sucho posledních let v lesích také způsobuje zvýšené nebezpečí požárů. O to neopatrnější je rozdělávání ohňů v lesních porostech, kde jediná jiskra může způsobit nedozírné škody.
Přes všechny tyto problémy však mají revírníci všechny slušné návštěvníky lesa rádi. V rámci projektu 2020 pro ně Lesy ČR dokonce budují odpočinková a vyhlídková místa, altány a další zařízení pro zpříjemnění pohybu v lese. „Je bezvadné, když budou lidé do lesa chodit, poznávat jej, sbírat v rozumné míře houby, lesní plody a budou mít radost z pohybu v přírodě.
Takové turisty rád vidí i revírník," uzavírá Pavel Gajdoš.
Více se o práci revírníka se dozvíte v dalším díle cyklu Přímo z místa, který Český rozhlas Olomouc vysílá v neděli 25. září v 9.04 hodin.
