Krnovsko, region – Naše lesy se ještě dlouho budou vzpamatovávat z kůrovcové a václavkové kalamity, která přišla po extrémním suchu. Nejhůř dopadly smrkové porosty, které byly kompletně napadené,takže po nich na mnoha místech zůstaly jen holiny neboli paseky bez jediného stromu.
Co s nimi? Při obnově vytěžených porostů lesníci používají nejen sazenice buku, borovic, jedlí a modřínu. Vysazují také smrky, přestože se ukázalo, jak moc jsou náchylné k plošnému odumírání.
Jen v letošním roce Lesní správa města Krnova zalesní přes třicet hektarů. Proč při tom opět využijí smrku, který je v naší klimatické oblasti velmi problematický, vysvětlil jednatel společnosti Lesní správa města Krnova Ivan Vrátný.
„Abychom zalesnili jeden hektar, potřebujeme devět tisíc kusů jedlí, buků nebo borovice. Smrků na stejnou plochu stačí 4500. Když smrk přidáme k ostatním, průměrně na jeden hektar sázíme 6800 kusů sazenic, což je při ceně zhruba sedm korun za sazenici a čtyři koruny za práci značná úspora," zdůvodnil Vrátný ekonomické přednosti smrků.
Dalším důvodem, proč lesníci na smrk nezanevřeli, je i optimismus. Věří, že nebude chřadnout věčně, ale přizpůsobí se změněným klimatickým podmínkám.„Stejně na tom byla v sedmdesátých letech ve střední Evropě jedle. Také byla na prahu vyhynutí a málokdo jí dával naději na přežití. A dnes je dřevinou, která v porostech zatím přežívá. Ani kdyby se smrk nevzpamatoval, není od věci ho použít. Poslouží nám jako přípravná dřevina, která svým rychlým růstem dříve zastíní půdu a potáhne ostatní dřeviny rychleji nahoru z pásma, kde na ně nepříznivě působí buřeň a zvěř," popsal Ivan Vrátný další přednosti smrku s tím, že buk a jedle jsou stinné dřeviny, které pro svůj počáteční růst zástin potřebují. Za normálních podmínek jim ho zajistí sousední matečný porost, který ale v dnešní situaci kalamitních holin chybí. Stín by jim mohl v prvních letech zajistit právě rychleji rostoucí smrk.
